Do své péče ji kouč převzal ve třinácti. ,,Bylo na čem pracovat. Jako u každého tenisty v mládežnickém věku jsme se i my potýkali s řadou technických nedostatků. Nikdy ale nebylo třeba řešit morálku a přístup. Vždy se snažila odvést stoprocentní práci,“ vzpomíná Volejník, který momentálně působí na postu šéftrenéra Tenis-Centra DTJ Hradec Králové.

Siniaková v současnosti patří mezi nejpopulárnější české tenistky. Její vítěznou bitvu se Sofií Keninovou ve finále Fed Cupu s USA sledoval snad celý národ. Ke všemu se v letošní sezoně stala světovou jedničkou ve čtyřhře.

Katka se letos výrazně zviditelnila. Ve čtyřhře vyhrála s Barborou Krejčíkovou dva grandslamy, o Fed Cupu již byla řeč. Tušil jste už při začátku vaší spolupráce, že z ní jednou bude taková hvězda?
Prognóza, že by ve dvaadvaceti letech byla jedničkou na deblovém žebříčku a jedenatřicátá na singlovém, by v té době byla přinejmenším troufalá. Na druhou stranu z ní vždycky čišela touha něco pořádného dokázat.

Byla velmi ctižádostivá už jako žákyně?
To stoprocentně. Od mládežnických kategorií se pohybovala na prvním až druhém místě celostátního žebříčku. Ve svém ročníku byla několikanásobnou mistryní republiky. Úspěchy se postupně nabalovaly. Šlo o takové začátky její úspěšné kariéry.

Jak vůbec vznikla vaše spolupráce?
Jsme oba Hradečáci. Po návratu z angažmá ve Slovinsku jsem převzal do péče nejen Katku, ale také Terezu Smitkovou. Obě tady chodily do školy a hostovaly v předních českých klubech. Katka na Spartě, Terka v Prostějově. Dostal jsem od tenisového svazu důvěru s nimi spolupracovat a rozvíjet jejich talent.

Ten ale jak známo nestačí…
Obě tomu dávaly maximum. Pokud se budeme bavit o Katce, nejraději by neslezla z kurtu, dokud ji to, co jsme trénovali, nepůjde. Bylo rovněž znát zanícení celé její rodiny. Hlavně otce. Měla obrovskou podporu. Já tomu dával odbornost. Měl jsem z čeho čerpat. Při působení ve Slovinsku se nám podařilo posunout juniory do světového tenisu. Tahle zkušenost se mi moc hodila. Věděl jsem, co v danou chvíli upřednostnit, abychom se postupně posouvali dál a dál. Katka byla navíc typem hráčky, která dokázala na úrovni odpracovat velké objemy.

Její otec je považován za svérázného. Měl jste s ním někdy konflikt?
Konflikt je silné slovo. V začátcích bylo někdy těžší se na jistých věcích shodnout. I on ale časem viděl, že jdeme správným směrem. Byl bossem, který celý tým zajišťoval, což vlastně platí i dnes.

Tlačila Katku někdy v něčem pořádně bota?
Jako u každého tenisty v mládežnickém věku jsme se i my potýkali s řadou technických nedostatků. Hlavně šlo o kvalitu forhendu a servisu.

Zdařila se náprava podle představ?
U forhendu určitě ano. U servisu si myslím, že je i dnes stále na čem pracovat. Řada maličkostí by se dala ještě vypilovat. Nicméně za dobu, kdy trénuju, jsem si upravil pohled na technickou vyzrálost hráčů. Katka třeba i ten servis hraje velice účelně. To je poměrně zásadní věc.

Měli jste za celou dobu vůbec nějakou krizí?
Musela samozřejmě vydržet hodně našich nespokojených obličejů. Jak od táty, tak ode mě. (usmívá se) Nikdy ale nebylo třeba řešit morálku a přístup. Vždy se snažila odvést stoprocentní práci. Šli jsme za stejným cílem, byla si toho vědoma. Postupně jsme se dostávali přes dílčí nedostatky. Dokázala se s tím vždycky poprat.

Její otec o ní v rozhovorech vždycky tvrdil, že byla bezproblémová a moc hodná holka. Na kurtu se ale podle všeho umí pořádně rozohnit. Důkazem budiž některé zápasy na okruhu. Uměla se ,,rozparádit“ i před vámi?
Nespokojené reakce měla vždycky. Chtěla být vynikající, toužila se stát světovou jedničkou. Mimo kurt jde o velice příjemnou dívku, na něm se z ní ale stane pořádný živel. Klidně řeknu i dračice.(směje se)

Katka razila a razí heslo: Nikdy se nevzdávej! Jak příznačné pro její osobnost, že?
Naposledy to potvrdila právě ve finále Fed Cupu. Utekla ze dvou mečbolů. Hlavně odvrácení toho prvního byla totální přehlídka její rvavosti, bojovnosti a nevzdání se za žádnou cenu.

Jak jste tenhle zápas prožíval vy osobně?
Byly to nervy se šťastným koncem. Katka se ze dne na den stala jedničkou týmu. Vzala na sebe ve svém věku neuvěřitelnou zodpovědnost. To, jak to zvládla, jí do budoucna ještě hodně pomůže.

Muselo vás to zahřát u srdce. Vždyť jste výrazně formoval její tenisovou budoucnost…
Byl jsem samozřejmě v koutku duše hrdej na naši spolupráci, na to, kam to Katka dotáhla, co dokázala. Hrozně dobře se na to vzpomíná.

Jste v kontaktu?
Občas si napíšeme sms.

Dá se Katčina cesta na výsluní označit za bleskovou? Přeci jen, je jí teprve dvaadvacet…
Neřekl bych. Šlo o pozvolnější vzestup. Až po čtyřech, pěti letech na okruhu se dostala na postavení odpovídající její výkonnosti.

Ve čtyřhře se však jednalo o uragán. Šokovalo vás, že zakončila sezonu na postu světové jedničky?
Vzhledem k tomu, co s Bárou Krejčíkovou ukazovaly už jako juniorky, tak ani ne. Funguje mezi nimi ohromná chemie. Maximálně jim to pasuje.

Věnovali jste i za vašich časů čtyřhře speciální pozornost?
Právě, že moc ne. Debl byl vždycky pouze jakousi uvolňovací disciplínou. Ve dvouhře jste na všechno sám, při čtyřhře se o psychickou zátěž můžete podělit s partnerem. Když si to šikovně rozložíte a funguje mezi vámi již zmiňovaná chemie, je to pak vidět i na výsledcích.

Ve dvouhře se dá předpokládat ještě posun…
Pokud jí vydrží zdraví, může být hráčka první světové desítky.

Ona ale vždycky toužila být světovou jedničkou…
Nic není nemožné. Generace se střídají, po třicítce řada hráček končí. Tlak dravého mládí je obrovský. Uvidíme.

Katka patří k hráčkám, které na kurtu nechávají průchod vlastním emocím. Umí se pořádně naštvat, rozčílit se. Z odborného hlediska se jedná o škodící element. Jí to ale paradoxně pomáhá. Jedná se výjimečnou vlastnost?
U ní jde o startovací impuls. Kdysi jsme se jí snažili přenastavit. Chtěli jsme, aby se nevztekala, aby zápas odehrála s klidnou tváří. Výsledek? Nikdy nevyhrála. Její projev zkrátka patří k jejímu charakteru. Ona to ke své hře potřebuje. Přesto i v tomto směru udělala pokrok. Své emoce už dokáže mnohem lépe ovládat a kontrolovat.

Popularita Kateřiny Siniakové po vyhraném Fed Cupu obrovsky vzrostla. Můžete jí to pomoci, nebo spíše ublížit?
Vnitřně je pořád skromná holka. Ví, za čím jde. Ke všemu má obrovskou podporu ve svém týmu. Rozhodně si s tím poradí.

Velice talentovaný je i mladší bratr Daniel. I s ním jste spolupracoval. Jak vidíte jeho šance na mezinárodním poli?
Momentálně najíždí na turnaje ITF. Měl jsem nabídku jej na těchto akcích doprovázet a koučovat, ale vzhledem k vytíženosti v hradeckém klubu jsem to nemohl akceptovat. Přeju mu jen to nejlepší.

Roste v Tenis-Centru DTJ nová Siniaková?
Talenty máme, ale mám pocit, že ne všichni dávají tenisu svoje maximum, uspokojují se dílčími úspěchy. Až čas ukáže, co všechno budou chtít tenisu obětovat. V tomto ohledu může rodina Siniakova fungovat jako vzor. Kariéře Kateřiny podřídili úplně všechno. A vyplatilo se.