Na boxerském galavečeru v brněnském Bobycentru přenášeném stanicí Eurosport účinkovalo trio borců z východních Čech.

Bilak chtěl Veleckému utéct

V noci z úterý na středu se boxerovi Jindřichu Veleckému skvěle usínalo. Mohl si vedle sebe na polštář položit internacionální mistrovský pás WBF, o který ve vzájemném zápase oloupil Michala Bilaka. Tito dva soupeři se spolu již utkali v minulém roce a Velecký Bilaka v pražském hotelu Hilton vyřídil ještě před limitem. Není tedy divu, že si Bilak chtěl spravit chuť. Nespravil.

Velecký hned v prvním kole začal smrští úderů, kterou se snažil prorazit Bilakův dvojkryt. Ten před rozjetou českotřebovskou lokomotivou pouze couval a byl v hluboké defenzivě. „Jindrovi chyběl ještě jeden úder, aby soupeře dorazil, jenže ten se z toho ještě vymotal,“ prozradil trenér boxerů SIAMu Milan Mikota. Před prvním gongem se zdálo, že ale Velecký už tak trochu čekal na první cinknutí. „Pochopitelně jsem chtěl, aby zápas skončil co nejdříve. V prvním kole jsem Michalovi chtěl dát ochutnat, aby oprášil v paměti náš minulý zápas,“ prozradil šampion Velecký.

Druhé kolo znamenalo probuzení Bilaka. Velecký mu několikrát jakoby svěšenýma rukama ukazoval – pojď do mě. A jak naznačil Mikota, byl to taktický záměr: „Radil jsem Jindrovi, ať trochu zvolní. Chtěli jsme, aby se Bilak trochu zadýchal a vystřílel se. Jindra proto boxoval druhé kolo ve dvojitém krytu, nechával svého soupeře boxovat a občas tam nějakou také pustil.“ Mikotův svěřenec tak použil podobnou taktiku, kterou zkoušel i na Maďara Popovicse. „Jindra takové to divadýlko umí. Soupeř si myslí, že ho má na lopatě, ale nemá. Je to dopředu připravené,“ pochlubil se trenér. Velecký dobře věděl, že mu od Bilaka může hrozit nebezpečí: „On má také slušné rány a mohl by mě načapat. Proto jsem si dal podle pokynu trenéra odfuk. Cítil jsem, že je můj soupeř dobře připravený.“

Boxovat se mělo na deset kol, ale třetí bylo poslední. Velecký se do Bilaka pustil, dostal ho do provazů a chvíli se zdálo, že Bilak vypadne z ringu. „Nebylo by to poprvé, co bych soupeře vyhodil z ringu,“ řekl Velecký. Za provazy se nedostal, ale nad obočím se Bilakovi po jednom úderu udělala hluboká rána, která znamenala šití i konec zápasu. Velecký to zvládl. Ve třetím kole byl zápas ukončen a Velecký se mohl radovat již ze svého druhého mistrovského pásu.

Nad Maďarem Popovicsem získal titul federace CESEBC, Bilakovi vzal titul WBF. I přes vítězství viděl Jindřich Velecký ve svém výkonu nedostatky: „Neusekával jsem výměny. Neměl jsem tolik šťávy, abych Bilaka srazil.“ Líto to novému šampionovi ale moc není: „Bylo by to efektnější a nikdo by nemohl říkat: kdyby se mu neroztrhlo obočí… Zápas mě stál hodně úsilí a jsem spokojený, že jsem ho vyhrál. Nemůže mi nikdo co vyčíst. Jestli je mi něčeho líto, tak je to Michal. Je hodný kluk a po zápase jsme si spolu hezky popovídali.“

Vanický sice prohrál, ale se ctí

Roman Vanický z Týniště byl na tom v boxerském žebříčku zhruba stejně jako jeho soupeř Osumanu Adama z Ghany. Bilance afrického soupeře však byla hrozivá. Ze svých jedenácti zápasů vyhrál všechny a osm ukončil před limitem K.O. Také do ringu sebevědomě přitančil a určitě čekal, že se lehce v rytmu afrických bubnů protancuje k vítězství. Vanický se ale jen tak nedal.

Od úvodu se poctivě bránil, a jak vycítil šanci, snažil se Adamu zasypat několika údery v řadě. „Chtěli jsme, aby si Roman držel svého soupeře u provazů a snažil se ho nějakým způsobem unavit. Adama byl ale nesmírně silný na nohách. Od třetího kola jsme doufali, že se Romanovi podaří jeden úder a jeho soupeř půjde k zemi. Bohužel ale nešel.“ Ghanský bojovník měl v utkání přeci jenom o něco navrch. Jeho údery často mířily na levou část žeber Romana Vanického. „Africký boxer měl dlouhé ruce, tak Romanovi žebra dobře trefoval,“ potvrdil Mikota. Adama se ukázal také jako velký klaun, když se snažil před boxerem z Týniště různě tancovat a dělat opičky, aby ho rozhodil. Podle Mikoty ale o žádné zesměšnění nešlo: „To je prostě taková provokace, jak vybláznit trochu soupeře. K profesionálnímu boxu to patří.“

Vanický vydržel s Adamou v ringu všech šest kol a rozhodně může být pyšný na to, jaký zápas fanouškům předvedl. „Kdybych měl Adamu porovnat v celosvětovém žebříčku, tak by měl patřit do první padesátky. Zápas měl pevně v rukou a Roman boxoval pouze to, co mu soupeř dovolil,“ ocenil Mikota sílu soupeře. Před šestým kolem Vanický uvažoval o tom, zda jít do rizika a odkrýt se. Zápas by tak pravděpodobně dopadl tak, že by šel jeden z boxerů k zemi. Mikota ho od toho ale zrazoval: „Říkal jsem, že to nemá cenu. Byla by škoda, kdyby to nevyšlo a Roman by ležel na zádech.“ A měl pravdu. Za výkon, jaký předvedl, by si to nezasloužil. Sice prohrál na body, ale se ctí.

Mazanice Bronislava Kubína

„Broňa byl nažhavený a chtěl prodat to, co měl natrénováno. Byla to neskutečná mazanice,“ ocenil zápas ve velkém tempu Milan Mikota. Bronislav Kubín inkasoval od svého soupeře Marka McCullougha z Velké Británie tvrdý úder a musel být počítán. A byl hodně otřesený. „Angličané jsou všichni stejní. Buldoci, kteří to na vás hned spustí. Broňu před druhým počítáním zachránil gong,“ upozornil na bláznivý úvod Mikota.

Kubín byl o něco horší i ve druhém kole, ale alespoň neinkasoval již tak těžké údery. „Do dalšího kola už Broňa zatopil pod kotlem a třetí kolo bylo nerozhodně,“ měl trenér radost ze zlepšení svého boxera. V posledních třech kolech už Českotřebovák dominoval, soupeře drtil množstvím silných úderů a připsal si vítězství na body.

(ry)