O den později se rodačka ze Dvora Králové nad Labem dočkala stejného úspěchu i s druhým náčiním - malorážkou. Zde se střílí ve třech pozicích. Vleže, vkleče a pak i ve stoje na vzdálenost 50 metrů. Ani v této disciplíně Vognarová nenašla přemožitelku a druhé zlato navíc české výpravě pomohlo ke stříbrnému kovu mezi družstvy. „Mám samozřejmě velikou radost, ale že by se mi měl nějak změnit život, to zase ne,“ hlásila krátce po závodě usměvavá Češka z Asie.

Pro pětadvacetiletou Vognarovou rozhodně nejde o první velký úspěch. V roce 2015 získala stříbro ze Světové univerziády a loni v květnu stejné umístění vybojovala na Světovém poháru v Mnichově.

V pátek se na šampionátu v Kuala Lumpur střílelo vzduchovou puškou 4×10 ran na deset metrů. Z hlavního závodu postupovala osmička nejlepších do finále, kde se nejdřív střílela dvě kola po pěti ranách a následné už pouze po dvou, kdy vždy poslední účastník vypadává. Finále se střílelo od nuly a týmovým výsledkem byl součet reprezentačních střelkyň po hlavním závodu.

Vognarová v pátečním finále zvítězila o devět desetin bodu před Indkou Meghanou Sajjanarovou.

V neděli ještě čeká poslední disciplína muže a pak už se česká výprava vrátí na cestu domů. 

V Asii získala dvě zlata během dvou dnů, žít by tu ale Vognarová nechtěla

Gabrielo, s čím jste do Malajsie odjížděla? Byly tam nějaké osobní cíle?
Popravdě jsem to brala spíše jako přípravu před Světovými poháry a dobrou zkušenost si vyzkoušet závody v cizině s časovým posunem. Žádný velký cíl jsem si proto nedala. Jen si užít závod a odvést dobrou práci. Ale kdyby mi někdo řekl, že dvakrát vyhraju, tak se asi zasměju a neřeším to.

Nyní máte dvě zlata. Lépe to dopadnout nemohlo. Považujete tenhle výsledek za zatím největší životní úspěch? A dá se vůbec říct, která cesta k vrcholu byla náročnější?
Dopadlo to, jak nejlépe mohlo. Nepovažuji to ale za svůj největší úspěch. Více si pořád cením druhého místa ze Světového poháru. Pro mě osobně byl těžší páteční závod ze vzduchovky, kde se také ode mne medaile očekávala a je to moje silnější disciplína. V sobotu jsem to brala prostě tak, že už mám splněno. Nebyla jsem proto vůbec nervózní a po medaili jsem zase tolik netoužila.

Sportovní střelkyně Gabriela Vognarová.

Nelze opomenout, že vaše dvě první místa výrazně pomohla k týmovému bronzu a poté dokonce stříbru. Jaký tedy měl tento úspěch v celé české výpravě ohlas?
Nejen moje výsledky, ale i výsledky dalších holek byly suprový. Určitě na tom máme zásluhu všechny. Trenéři jsou moc rádi a i nějaká ta pochvala se dostavila (úsměv).

Už jste to i naznačila. Brzy bude Světový pohár. Jaký je tedy váš zbývající plán v tomto roce. Jaké všechno budou jeho vrcholy?
V dubnu mě čeká již zmiňovaný svěťák v Koreji, na začátku května v Americe a potom ke konci května v Mnichově. Vrcholem sezony by mělo být zářijové mistrovství světa v Koreji, ale tam ještě nejsou jisté nominace. To se rozhodne až v průběhu tohoto ročníku.

Snad prominete, ale „maličko“ se nabízí srovnání s Ester Ledeckou. Jak by se vám líbilo?
Bylo by to super, ale to už jsou silná slova. Na to jsem ještě „malý pívo“.

Šampionát se konal 12 tisíc kilometrů od domova. Přesto vám díky dnešní době přišla jistě už řada blahopřání. Které potěšilo ze všech nejvíc?
Nejvíce mě potěšilo blahopřání od přítele, který to sledoval online na facebooku a psal jako první. Pak ta od rodiny a kamarádů. Gratulací přišla opravdu spousta. 

Vy jste se v Asii nepředstavila zdaleka poprvé. Jak se vám tamní kultura a všechno okolo líbí?
Pravda, byla jsem tu už několikrát a podle plánu dalších akcí se sem i brzy vrátím. Jsou tu určitě krásná místa, ale po pravdě, žít bych tu rozhodně nechtěla. Co mi tu chybí určitě nejvíc, to je české jídlo.