Má talent. Už odmalička si cílevědomě šla za svým snem. A ve třiadvaceti letech si Veronika Škvařilová-Řezáčová své životní přání vyplní. V neděli 11. října se postaví na start 130. Velké pardubické, nejslavnějšího dostihu v historii. Pojede v sedle All Scatera, desetiletého hnědáka z rodinné stáje, kterého trénuje a vlastní její maminka Jana Řezáčová. „Máme ho všichni rádi,“usmívá se mladá jezdkyně, která v kariéře jela 152 dostihů, z nichž sedm vyhrála. Po šesti letech bude od Martiny Růžičkové další ženou v závodě.

V neděli poprvé pojedete Velkou pardubickou. S jakým přáním do ní jdete?
Je to splněný sen. Navíc Velkou pardubickou pojedu s koníčkem, kterého tady u nás máme všichni rádi. A můj cíl? Přeji si, abychom se oba vrátili zdraví (úsměv).

Poprvé v životě si také skočíte obávaný Taxis. Dá se na nejtěžší překážku připravit?
To moc dobře nejde. Člověk ji bude skákat poprvé, a tak spíš vycházím z toho, co mi říkají ostatní. Například Pepa Sovka, který na Taxisu ani jednou nespadl, tvrdí, že se vše musí nechat na koni a nerušit ho. Pokud je dobře přichystaný, na skok uvidí a když ho nenavedu na špatnou stopu, tak by to měl skočit bez problémů.

Pětinásobný vítěz Jan Faltejsek říká, že na Taxis se má jet naplno, žádné brzdění…
Souhlas. Je třeba vyvinout dostatečnou rychlost, aby vás přes překážku hodila. Ale pojedu podle toho, jak pojedou kluci kolem mě. Určitě nebudu brzdit celé pole (úsměv)

All Scatera dobře znáte. Jste s ním v takovém souznění, jako to říkal Josef Váňa v případě trojnásobného vítěze Tiumena, že ho vedl i na myšlenku?
Souznění s koněm musí být před každou překážkou, abyste ji mohli zdárně překonat. Bez vzájemného souladu se těžko domluvíte na dobrém odskoku, nebo můžete koně vyrušit a on potom udělá chybu. Tohle musí fungovat s každým koněm, pokud chcete dojet až do cíle.

Jak tedy All Scatera povedete?
Bezpečně… (smích).

Přílišná opatrnost ale někdy bývá na škodu…
To samozřejmě… Ale nebudu ho rvát třeba na Popkovickém skoku, kde pak z toho vznikají karamboly. Hlavní je, aby koník na skoky viděl. Pak už záleží jen na tom, jak se mu bude chtít běžet.

S All Scaterem jste označeni za outsidera. Na váš triumf je vypsaný kurz 750:1. Mátev sobě touhu to všem ukázat?
Tohle označení mám právem. Není to o dokazování. Do závodu jdu sbírat zkušenosti. A hlavně, kdo jiný mi může dát do takového dostihu lepšího koně než rodiče. Pojedu si svůj závod, ale kdybych se dobře umístila, tak se zlobit nebudu. Uvidíme, All Scater ještě takhle dlouhý dostih nešel. Bude hodně záležet na tom, jak se k tomu kůň postaví. Vypsaný kurz opravdu nenasvědčuje tomu, že jedeme do Pardubic vyhrávat. Tímto bych chtěla poděkovat všem, co nám fandí.

Nemrzí vás, že si premiéru ve Velké odbudete bez diváků a nezažijete tu atmosféru?
Vzhledem k tomu, že jsem Velkou pardubickou ještě nejela a nemám žádné porovnání, jaké to je jet s diváky a bez nich, tak tomu nepřikládám velkou váhu. Ale když jsem v Pardubicích jezdila rámcové dostihy, tak bylo milé, když vám lidé po odskoku na dropu zatleskali. Teď o tom nepřemýšlím, protože s tím stejně nic neudělám. A možná budu i ráda, že tam bude klid (smích).

Maminka a trenérka Jana Řezáčová o dceři v dostizích:

Jedna půlka srdce plesá, druhá umírá strachy…

Bude to velký den. Rodinná stáj z Chroustova, z malé vesničky ležící patnáct kilometrů od Třebíče nad Dalešickou přehradou zasáhne do Velké pardubické. Mladé jezdkyni Veronice Škvařilové-Řezáčové bude držet palce maminka Jana Řezáčová, zároveň trenérka a spolumajitelka desetiletého valacha All Scatera, koně, s nímž dcera vyrazí do slavného dostihu.

„Verča se okolo koní pohybuje od narození. Odmalička jezdila, byla talentovaná. Cílevědomě si šla za svým, nic si nedala vymluvit. Bojovala i ve chvílích, kdy to nebylo jednoduché,“ říká Jana Řezáčová.

Teď se oběma splnil sen. Pojedou nejslavnější steeplechase, svátek všech žokejů. I když hlavně pro maminku to budou muka. Dostih v Pardubicích je zrádný. „Obavy mám od začátku, co Verča jezdí. Strach a nervy jsou pořád, to se nemění,“ přiznává.

Jako trenérka vnímá jezdecké dovednosti Veroniky, coby máma se přirozeně o dceru bojí. „Půlka srdíčka je potěšena a plesá z toho, jak krásně Verča jezdí, jaký má cit pro koně a talent. A druhá půlka umírá strachy,“ usměje se Jana Řezáčová.

V neděli jí tep prudce vyletí už na čtvrté překážce – na Taxisu, nejobávanějším skoku v Evropě. „Podle mě se na Taxis dopředu připravit nedá. Kůň musí být dobrý skokan, musí mít zkušenosti z Pardubic. Na druhou stranu si myslím, že třeba Popkovický skok je téměř srovnatelný, co se týče obtížnosti. Ale nástrah na trati je víc,“ ví Jana Řezáčová.

V tomhle směru spoléhají na koně – All Scatera piplali odmala, znají ho. Je jedním ze sedmi koní, které ve stáji připravují. „Jeho předností jsou vytrvalost a to, že je dobrý skokan. Na druhou stranu, když ho dostanete do úplně dobré formy, tak bývá trochu nervózní. Musí se s ním opatrně, potřebuje jezdce, který ho dobře zná. Je to jemný kůň, kterému se musí vyhovět,“ popisuje Jana Řezáčová.

Teď už jen zbývá, aby vše klaplo v dostihu.