Mezi nimi byli také dva Východočeši. Na rok starý titul v kategorii do 86 kilogramů navázal v kategorii o pět kilo těžší JAKUB KLAUDA, když ve finále šampionátu organizace IFMA porazil Turka Serdara Eroglua. Zlatou medaili si odvezl i druhý člen oddílu Highlanders Trutnov Matěj Trčka. Ten triumfoval mezi juniory ve váhové kategorii do 63,5 kg.

Čtyřiadvacetiletý Klauda tak dokázal obhájit evropské vítězství a za připomenutí stojí, že letos mimo jiné už stihl i titul vicemistra světa z běloruského Minsku, v červenci vybojoval bronz na Světových hrách ve Vratislavi.

Jakube, jak se cítíte po náročném týdnu, který vyvrcholil ziskem zlaté evropské medaile?
Teď už se cítím skvěle, protože se konečně můžu taky najíst (smích). Ale celý týden ve Francii probíhal tak, jak měl. Trošku jsme se prošli po Paříži, shodil jsem pár kilo (asi tak 15 nahoru dolu), dal si několik tréninků a nakonec vyhrál i pár zápasů. Dovezl jsem si z toho domů titul mistra Evropy IFMA do 91 kilogramů, takže týden jak se patří.

Jaké to bylo nastupovat k zápasům v roli favorita, kterou jste si vysloužil loňským evropským titulem z chorvatského Splitu?
Věřte mi, že tuhle roli nemám vůbec, ale vůbec rád. Je to spíš o hlavě. Člověk musí být koncentrován ještě víc, než kdyby nastupoval jako ten, který může jen překvapit. Loni jsem vyhrál v kategorii do 86 kilogramů, letos jsem startoval v v kategorii o pět kilo těžší, takže úplně jednoznačná ta role favorita nebyla.

Na to se váže další (taková obligátní) otázka. Bylo těžší vyhrát loni nebo titul letos obhájit?
Minulý rok jsem musel zvládnout tři zápasy, ale v ringu jsem paradoxně strávil víc času. Před rokem jsem mohl překvapit a letos zklamat, takže určitě se mi zápasilo snadněji loni. Každá role má ale svá pozitiva i negativa.

Kolik zápasů tedy bylo na ME potřeba zvládnout a který soupeř byl vůbec tím nejtěžším?
Musel jsem vyhrát dva zápasy, ale každý z nich byl těžší trochu jinak. V tom prvním jsem šel letos už potřetí proti Němci Jakobovi Stybenovi, který na mě byl velice dobře připraven. Byl to tvrdý a vyrovnaný zápas, ale svoji destruktivní taktikou jsem to zvládl lépe. Finálový duel jsem měl proti Turkovi a pro mě to byl těžší zápas spíše po psychické stránce, což se také projevilo v prvním kole, které jsem prohrál. Ale naštěstí ve druhém a třetím už jsem si jel to svoje a vyhrál jsem. Každý zápas byl trošku jiný, takže se nedá říct, který byl těžší. Oba jsem vyhrál. A to je hlavní!

Jaká vlastně v pařížské hale panovala při celém šampionátu atmosféra? A setkala se akce s hojnou účastí diváků?
Účast byla řekněme klasická. Během týdne dělají atmosféru spíš zápasníci, kteří podporují své reprezentační kamarády, ale taky se tam ukáže i někdo z venku. Nejvíce všechny zajímá finále a tak to bylo i v Paříži. Hlavní tribuna byla zaplněna, atmosféru dělali diváci dobrou.

Zlato veze z Paříže také váš oddílový kolega Matěj Trčka. Jak jste se vzájemně povzbuzovali a co tyto úspěchy pro Highlanders Trutnov znamenají?
Máte pravdu, Matěj se stal juniorským mistrem Evropy IFMA ve váhové kategorii do 63,5 kg. Máme spolu skvělý vztah a výjezdy spolu si vždycky užíváme. No a co to znamená pro náš oddíl? Asi že jsme nejúspěšnější oddíl v amatérském Muay-Thai pro rok 2017 (úsměv).

Jak už zaznělo, šampionát se konal v Paříži. Našel se čas i na procházky tímto nádherným městem?
Jasně, byl čas i na nějaký výlet. Mám z toho ale takové smíšené pocity. Francie je krásná, ale nedýchá na vás taková uvolněná atmosféra. Díky tomu, co se děje ve světě, tak je tam hodně bezpečnostních opatření.