Po semifinálovém vítězství s Košicemi 90:62 podlehly v souboji o prvenství Piešťanským Čajkám 54:60. Nejlepší střelkyní „lvic“ ve finále byla křídelní hráčka s konžskými kořeny Pamela Therese Effangová, ale ani její patnáctibodový příspěvek na výhru nestačil.

Triumf nebyl daleko. Pociťujete tedy spíše zklamání? Nebo berete stříbro jako úspěch?
Netroufám si mluvit za ostatní. Pro mne to bylo po zápase určitě velké zklamání. Postupem času jsem však přehodnotila svůj názor a myslím, že 2. místo je krásné. Naše první působení v evropském poháru nebylo vůbec špatné.

Ve skupině jste Čajky dvakrát porazily, proč teď nevyšlo?
V takto vyrovnaných zápasech proti kvalitním soupeřům je potrestána každá chyba. Hřebíčkem do rakve byly dvě trojky z rohu, až příliš podobný scénář jako s KP Brno. Samozřejmě i tak jsme dlouho držely téměř vyrovnaný stav, ale chybělo i to štěstíčko. Škoda neproměněných trojkových pokusů. Velký vliv měl výkon Američanky Thompsonové, které se opravdu dařilo. Každá taková drobnost nás vzdaluje od vítězství.

Druhý březnový víkend vás čeká další vrchol - Final Four ČP. S jakými vyhlídkami pojedete do Karlových Varů?
Je všeobecně známo, že jsme, co se týká pohárů, chtěly hrát dvakrát finále a jedno dovést do vítězného konce. V CEWLu jsme pocítily hořkost porážky, to znamená, že do Varů pojedeme pro zlato!

Pomalu vrcholí i základní část ŽBL. Koho byste si přály do čtvrtfinále play off?
Určitě Trutnov, ale šance na 3. místo je vzhledem k počtu proher mizivá. V šatně se vytvořily dva tábory, někomu sedí víc Nymburk, někomu brněnský celek. Já považuji Žabiny jako snadněji porazitelný tým. Doufám, že se nepletu.

Dočká se Hradec letos medailového triplu?
Čínský rok vepře slibuje úspěch, já věřím, že ten hradecký, a tři medaile by jím bezpochyby byly. Takže za mě třikrát ano!