Kladivář pražské Dukly se blýskl výkonem 78,84 metru, za který by před několika dny v Londýně bral bronzovou medaili.

Lukáši, vypadá to, že vám olympijská forma zatím drží.
Je to tak. Olympijská forma vydržela, dnes to bylo 78,84, takže dobrý.

Na olympiádě to bylo 77,17. S novoměstským výkonem byste bral medaili. Tak to je trochu škoda…
…Škoda je dobrého člověka. To jsou taková kdyby, na která se nehraje. Já jsem všude říkal, že jsem moc rád, jak to na olympiádě dopadlo. Zlepšovat se člověk může vždycky, aspoň mám další motivaci. Já jsem se utvrdil v tom, že na to mám a můžu bojovat o nejvyšší příčky.

Když byste se měl vyjádřit ke svým novoměstským pokusům. Jaké byly?
Bylo to tak půl na půl. Něco tam dobrého bylo, protože by to jinak neletělo tak daleko, ale k dokonalosti měly daleko. V současné době si stojím za tím, že při ideálním hodu mi to může letět daleko za osmdesát metrů.

Jaký program máte v nejbližších dnech?
Po návratu ze závodů v Budapešti (skončil za výkon 76,65 třetí – pozn. autora) si   trochu oddychu. V sobotu se půjdu podívat k nám na Sychrov, kde jsou tradiční Skotské hry a pak jsou dvě možnosti. Buď v Pardubicích další kolo atletické ligy, nebo jestli se mi ozvou z Dubnice nad Váhom na atletický most.

Týká se vás, coby úspěšného sportovce, poolympijský shon?
Není to tak strašné. Když jsem ve čtvrtek přijel domů, tak mě čekalo přivítání se starostou, což bylo milé, ale jinak to není tak strašné. Občas někdo zavolá, že chce udělat rozhovor, ale já bych se nenechal nikde vláčet. Mám rád svůj klid.

V Novém Městě jste se představil ještě v soutěži diskařů, kde to ale bylo o poznání horší.
To je pravda, ale máme tam s dvěma kluky takovou interní sázku, kde jsou v jackpotu zajímavé ceny jako sud piva a podobně a dnešními 49 metry jsem se vyhoupl do čela s dvoumetrovým náskokem. Takže já jsem naprosto spokojený.