Údaje o datu založení sokolské jednoty v Hradci se v různých pamětech a materiálech liší. Uváděny jsou roky 1864, 1865 a 1866. Patrně v roce 1864 byly první úvahy a plány, ale v následujících měsících se přípravy zbrzdily hrozbou pruské války. Jisté je, že všechny schůzky a plány na toto téma se odbývaly v dílně nebo v domácnosti Václava Červeného (výrobce dechových nástrojů), později prvního starosty hradecké TJ.

Tělocvičná jednota Sokol se v Hradci definitivně ustavila na podzim roku 1866. Cvičilo se podle Tyršova metodického vzoru, nejdříve se cvičení konala ve škole, ale brzy hradečtí cvičenci plánovali stavbu vlastní sokolovny.

Červený měl ve své továrně každý rok nový model dechového nástroje. V roce 1867 to byla trubka „sokolovka“. Celý soubor svých nových výrobků tehdy poslal pražskému Sokolu.

V roce 1882 se slavilo 20 let od založení Sokola v Praze. Rakouské úřady povolily veřejné cvičení na Střeleckém ostrově s účastí mnohých českých jednot. Vědělo se, že mnozí sokolové mají své dechové hudby, a tak podmínkou bylo, že nesmějí hrát po pražských ulicích.

Hradečtí samozřejmě přijeli se svou dechovkou, kterou dirigoval mladý Stanislav Červený. Hned jak vyrazili z nádraží, spustili řízný pochod na nástroje, které sami vyrobili. „Stát! Netroubit!“ volal velitel dohlížející jízdní policie. „Ale my máme povoleno hrát,“ odpovídal dirigent, „nám to doporučil sám císař František Josef“ a dokládal své tvrzení článkem z novin, které už měl připravené. Skutečně po návštěvě továrny Červených na hradeckém Malém náměstí císař prohlásil: „Vy tedy můžete hrát všude.“ A tak hradečtí muzikanti byli jediní, kdo na prvním sokolském sletu hráli.

Synové Václava Červeného (Rudolf a Stanislav) se do historie královéhradeckého Sokola zapsali jako významní činovníci.

Současní sokolové na své slavné předchůdce nezapomněli. V Tyršově klubu v budově Sokola na Eliščině nábřeží jsou jejich fotografie. Z nich je také poznat, jak vypadala hradecká sokolovna na Kavčím plácku a interiér tehdejší tělocvičny.

Po zrušení a rozboření hradecké pevnosti a při stavbě nových částí Hradce se stavěly i nové tělocvičny a vznikaly i nové sokolské jednoty jako TJ Pražské Předměstí, Nový Hradec, Kukleny, Svobodné Dvory, Pouchov a Věkoše.

O nejstarší historii hradeckého Sokola psala ve vzpomínkové knize „Můj Václav“ Soňa Červená.

Česká obec sokolská.
Krajský slet v Hradci přivítá na dvě tisícovky cvičenců