První sezona Dobrušky v divizi dopadla skvěle. S přehledem jste se zachránili a skončili jste na sedmém místě, jak ročník hodnotíte?
Spojení ,,s přehledem“ bych v žádném případě nepoužil. Nyní se to tak při pohledu na uzavřenou tabulku možná zdá, ale až výhra v předposledním kole rozhodla o tom, že se divize bude hrát v Dobrušce i v příštím roce. Od toho se také odvíjí hodnocení celé sezony. Ta byla dle našeho očekávání, kdy jsme byli v pozici nováčka, který se musí přizpůsobit jinému hernímu systému, tempu a mnoha dalším faktorům, jež k této soutěži patří. Dá se říct, že sezona měla totožný průběh jako naše zápasy v ní. Dobrý vstup do první třetiny, prostřední část slabší se ziskem jen pár bodů a třetí třetina opět povedená se šťastným koncem.
Loni jste postoupili z regionální ligy, v čem hlavně je divize z vašeho pohledu těžší?
Formát loňské sezony byl příliš rozházený a nepravidelný – někdy se hrálo dvakrát za měsíc, někdy jsme celý měsíc jen trénovali… dále se hrálo formou mini turnajů, kdy za jeden den odehrajete dva zápasy se zkráceným časem. Na to se těžko trénuje, když změny po jednom turnaji musíte vyzkoušet zase až za několik týdnů. Myslím, že tento formát není atraktivní ani pro hráče, ani pro diváky. Pro nás byl nejtěžší právě přechod na herní systém 3x20 minut. Z mého pohledu to je vítaná změna. Delší herní úseky s sebou jednoznačně nesou zvýšené požadavky na kondiční přípravu a zde vidím největší rozdíl.
Ve městě jste strhli nefalšovaný florbalový boom, jak jste si užívali velkou podporu fanoušků, kteří nejenže chodili do haly, ale v každém domácím zápase vytvořili skvělou atmosféru?
Každý, kdo hrál někdy nějaký sport, ví, že jinak se hraje v komorní atmosféře a jinak v plné hale. Divácká kulisa se vlastně stává šestým hráčem na hřišti a žene tým dopředu. Myslím, že boom florbalu v Dobrušce strhl již v minulé sezoně náš ženský tým, který neohroženě brázdil a brázdí první ligou. Obecně se florbal v Dobrušce těší velké oblíbenosti, která se poslední dvě sezony jednoznačně umocnila vlastní domácí halou. Nicméně skvělá atmosféra by nikdy nevznikla bez perfektní organizace každého zápasu stran organizačního týmu. Myslím, že v pořádání domácích zápasů máme díky těmto lidem jednoznačně nejkvalitnější zápasové podmínky z celé naši soutěže.
V Dobrušce je od roku 2022 nová hala za 100 miliónů. Jak se vám v ní hraje a jak celkově pomohla sportu ve městě?
Co k tomu dodat… Vlastní hala a zázemí je něco, co dodá klubu určitou prestiž a sebedůvěru a otevírá nové možnosti. Po dekádě sezon po různých halách v okolí má konečně spojení DOMÁCÍ ZÁPAS ten pravý význam. A teď to nemyslím pouze pro nás jako pro florbalisty ale i pro další sporty, které halu využívají. Samotné město Dobruška se díky hale dostává do hledáčku týmů napříč všemi halovými sporty jako ideální město pro pořádání výjezdních zápasů, soustředění a dalších akcí. To je něco, co prospěje celému městu.
Byl v sezoně nějaký moment, kdy jste si řekl, že bude složité se v divizi udržet?
Těch momentů určitě pár bylo. Například když jsme v půlce sezony měli již pět lidí na marodce se zraněním kolene. Zažili jsme také pár zápasů, které se nám vyloženě nepovedli a pak je složité udržet v týmu dobrou atmosféru tak, aby se šlo do dalšího zápasu zase se stoprocentní koncentrací a odhodláním. Nicméně je důležité se v těchto momentech dlouho nezdržet a raději se soustředit na něco jiného. Od toho hrajeme týmový sport, kdy se tyhle obavy lehce rozeženou dobrou partou.
Jistotu záchrany jste měli po výhře ve Všestarech v předposledním kole základní části, slavili jste už po tomhle zápase?
Po zápase se nám určitě ulevilo, i pozápasové oslavy byly o něco větší než po klasickém vyhraném duelu. Nicméně jsme stále zůstali nohama na zemi. Naše tabulka byla dost vyrovnaná a svádělo se tam několik minizápasů na dálku, takže jsme byli rádi, že jsme si o našem udržení rozhodli sami a nemuseli doufat za výsledky jiných zápasů.
V posledním kole téměř dvě stovky fanoušků na tribuně, jistota záchrany, výhra nad Havlíčkovým Brodem 6:3, zážitek?
Zážitek určitě skvělý. My jsme si ale jasně řekli, že jistota záchrany je něco, co v tom zápase nehraje žádnou roli. To se pojí s otázkou na domácí halu…. Doma je doma… Nastavili jsme si jasný cíl. Uzavřít sezonu vítězným domácím zápasem. Věděli jsme, že přijede odhodlaný soupeř (Brod musel vyhrát, jinak padá z divize) a že přijde plná hala lidí, kteří chtějí vidět kvalitní florbal a ne utkání, které nemá náboj. A to se, myslím, povedlo. Až posledních 10 minut rozhodlo o naší výhře. Zápas byl plný šancí na obou stranách, soubojů a devět branek je také skvělá bilance. Takže super jak pro nás, tak pro oko diváka. Velké poděkování patří také našemu A týmu žen, který si pro nás před zápasem připravil skvělé představení!
Probíhá i ve florbalových týmech rozlučka se sezonou, jak vypadala v Dobrušce?
Jasně, jsme kolektivní sport a tyhle akce k tomu jednoznačně patří. Je to šance poznat lidi i z jiné než sportovní stránky. Zážitky z těchto akcí jsou to, co tvoří tým a dodává mu oporu v těžších chvílích v sezoně. Po zápase jsme si udělali malé posezení a úspěšnou sezonu oslavili. Čeká nás ale samozřejmě celoklubové ukončení sezony, ale to je ještě daleko. Pro nás teď začíná jiná, neméně důležitá sezona - sezona fandění. Určitě je totiž potřeba zmínit, že náš ženský tým letos jednoznačně ovládl tabulku první ligy žen a nyní holky čekají boje v play off o postup do extraligy. Takže všichni, kteří by chtěli zažít atmosféru Dobrušské haly, by měli určitě dorazit!
Vím, že je brzy, ale co výhled do příští sezony? Útok na play off, které by se skvělými fanoušky v zádech mělo ještě větší náboj.
Brzy určitě není… jakmile končí jedna sezona, začíná nová. My jsme si letos splnili cíl – dokázat, že do divize patříme – a nyní je na čase zvednout laťku. Takže play off je jednoznačným cílem příští sezony. Osobně bych si jako cíl představoval umístění do čtvrtého místa v základní části. S našimi skvělými diváky, organizačním týmem a podporou celého klubu o cíle nemám strach (usmívá se) Na závěr bych chtěl poděkovat všem, kteří nám v letošní sezoně přišli fandit, všem, kteří se podíleli na našich zápasech a hlavně mým spoluhráčům, kteří v letošní sezoně udělali obrovský kus práce.