Sedm set vyznavačů orientačního běhu

Po příjezdu do Zdobnické Seče mě fascinoval pohled na louku poblíž horské chaty Šajtava. Na trávě v prostoru takzvaného shromaždiště bivakovalo na sedm stovek vyznavačů orientačního běhu. Panuje zde pohoda, klídek. Všechno má svůj jasný řád. Někteří běžci se rozcvičují, jiní v poklidu odpočívají. Dozvídám se, že čas startu má každý závodník určený s týdenním předstihem. Ve shromaždišti potkávám členy oddílů orientačního běhu z celých východních Čech. Teritorium stanoviště královéhradeckého OK99 na dálku signalizuje vztyčená oddílová vlajka. Registruji kompletní rodiny – rodiče s dětmi a často nechybí ani domácí mazlíčkové - psi.

V hlubokém lese běhá celá rodina

Mezi orientačními běžci je běžné, že si svoji trasu nejprve odběhne tatínek nebo maminka. Druhý rodič zatím absolvuje závod se svojí ratolestí v kategorii HDR, což znamená „Hoši, dívky, rodiče“. Nakonec se na trať vlastního závodu vydá i druhá hlava rodiny. S dítětem školou povinným – prvňáčkem na mě rovněž čeká trasa kategorie HDR. Modré a bílé fáborky nás dovedou na místo startu. Synovi je zapůjčen elektronický čip s jasným pokynem: „ Neztrať ho!“ Má cenu několika tisíc korun. Připevníme ho provázkem na prst pravé ruky. Jeho prostřednictvím je běžcům zaznamenán čas startu. Nejprve však musí být ve startovním koridoru vynulován. Pokud se nám podaří najít pět kontrolních stanovišť a cíl, budeme mít vyhráno. Čip je potřeba na kontrolách zasunout do speciální krabičky (jednotky) a počkat na pípnutí. Počítač eviduje mezičasy na kontrolách a výsledný čas v cíli. V minulosti se používalo mechanické ražení podobné tomu, co používá průvodčí ve vlaku. Je v záloze i nyní pro případ poruchy elektronického čipu.

Nenajdete kontrolu? Diskvalifikace

Pokud nenajdete všechny kontroly, máte smůlu - jste diskvalifikováni.
Před synem na startu naoko zachovávám klid, ale po pravdě, určité obavy z hlavy nevyženu. V ulicích velkoměsta bych si byl jistější.
Vyrážíme do lesa. Snažím se zorientovat v mapě. „Kde vlastně jsme?“ Start je na mapě označen trojúhelníkem, kontroly očíslovanými kolečky a cíl dvojitým kolečkem. Nejprve se striktně držím pořadateli v mapě naznačené ideální trasy. Většinou kopíruje pěšiny či lesní cesty. Nacházíme první kontrolní stanoviště. Naši radost ovšem vzápětí kalí zjištění, že má jiné číslo než hledáme. Patří do jiné kategorie.

Běhat „orienťák“ se dá v každém věku

Postupujeme lesem a cestu nám kříží běžci a běžkyně všech věkových skupin. Na Šajtavě byly nejmladšímu účastníkovi tři roky a nejstarší běžec právě slavil osmdesátiny. Z hustého houští vylézá desetiletá dívka ve slušivém dresu orientačního oddílu. Oslovuje nás s dotazem: „Můžete mně ukázat, kde jsme?“ Podotýkám, že závodím poprvé v životě, a nesměle ukazuji do mapy. Stoprocentně jistý si nejsem… S postupem času se v lese rozkoukávám. Vybavují se mi vzpomínky na dětské tábory, na něž jsem v mládí pravidelně jezdil. Učili jsme se na nich základům zálesáckých znalostí. Něco v hlavě přede jen zůstalo. Rozpoznávám na mapě záchytné body v podobě stromů, pasek, lesních školek či cest a podobně. Zjišťuji, že se už celkem dobře orientuji. Po chvíli dalším malým běžcům i jedné zkušené veteránce ukazuji naši aktuální polohu na mapě s naprostou jistotou.

S blížícím se cílem se už nebojíme trať oproti doporučované trase zkracovat. Finišujeme do strmého kopce lyžařské sjezdovky. Poslední pípnutí čipu v cílové krabičce a máme to za sebou. Od pořadatelů dostáváme občerstvení v podobě lahodného nápoje, syn navíc perníček, do něhož se vyhladovělý ihned s chutí zakousne.

Vyčítání čipu – detailní informace

Na místě prezence jsou běžci povinni vyčíst si svůj čip. Naposledy zasuneme čip do „chytré“ krabičky a z tiskárny nám vyjede papír s kompletními informacemi o našem sportovním výkonu – celkový čas, nalezené kontroly a mezičasy na jednotlivých kontrolách. Našli jsme všech pět kontrol - hurá! Na výsledkové tabuli uprostřed shromaždiště sice zjišťujeme, že dosažený čas nás řadí na dno výsledkové listiny, ale stanovený úkol „neztratit se“ jsme při premiéře mezi orientačními běžci splnili. Byl to prima den. Doporučuji každému. Odvedli jsme solidní sportovní výkon na zdravém vzduchu v lůně nádherné přírody. A nechyběl ani adrenalin v podobě obavy z toho, abychom se neztratili.

Na závěr musím přiznat, že jsem zamlčel jednu věc. Celá trasa kategorie HDR je v lese jištěna barevnými fáborky. Takže není čeho se bát. Přijďte si vyzkoušet finančně nenáročný orientační běh i vy. Je to báječný sport. Bližší informace o dění v rychnovském oddílu orientačním běhu najdete na webových stránkách srk–vcp.wz.cz.