Je mu dvaadvacet a v nadcházející sezoně se pokusí co možná nejvíce prosadit v týmu Frýdku-Místku v Chance lize, tedy druhé nejvyšší hokejové soutěži. Z něj by mohl mít blízko do extraligového kádru Ocelážů Třinec.

Do boje o místo na slunci půjde Filip Kuťák posílen sebevědomím mistra světa. V italském Asiagu byl členem českého týmu, který ovládl šampionát organizace FIRS.

Kuťák, jehož brácha kopal druhou fotbalovou ligu, začal s hokejem ve čtyřech letech v Hradci, ve čtrnácti odešel do Pardubic. Zkusil si i boje v zámoří – a nyní jej čeká prvoligová štace.

Co bylo hlavními příčinami, že jste se stali mistry?
Měli jsme strašně silný tým, co se týkalo individualit. A hlavně jsme utvořili skvělou partu a všichni ten svůj um dali týmu a přijali roly, kterou v týmu měli. A pak už jsme věděli, že když všichni budeme hrát na hranici svých možností, tak že si za tím cílem, kterým byla zlatá medaile avizovaná od trenéru a vedení už před turnajem, dojdeme.

Jak silná byla na turnajikonkurence?
Konkurence, byla veliká. Mně osobně se nejvíce líbila Kolumbie, která na těch kolečkovýh bruslích doslova lítala, dále hodně silná byla Francie a podle mě nejlepší byla Amerika, s kterou jsme se potkali ve čtvrtfinále a nakonec jí porazili až v prodloužení 4:3. Měli golmana který chytá v AHL a zachytal si dokonce čtyři zápasy za Detroit Red Wings. Měří přes dva metry a bylo velmi obtížné ho překonat.

Které utkání bylo podle vás byl nejsložitější?
Právě nejvíc vypjaté to bylo v tomhle zápase, bylo to hodně vyrovnané, ale my jsme celou dobu věřili, že si za tím jdeme víc. A nakonec taky ano. Potom jsme už věděli, že jestli nás nezastavila Amerika, tak už nikdo.

V hokeji působíte v roli útočníka, na inlinovém mistrovství jste hrál v obraně. Proč to tak bylo?
Já to i v tom inline hokeji tak trošku střídám, jeden rok útok, druhý rok obrana. Je pravda, že teď dva roky po sobě jsem byl v soutěži v útoku, ale na mistrovství světa měli útok celý obsazený a potřebovali obránce. A já tu roli přijal všema deseti. Byl jsem nesmírně šťastný, že jsem pozvánku dostal a bylo pro mě směrodatné, že se podívám na MS. Navíc v inline všichni brání a všichni útočí – a to obzvlášť na malém hřišti. Rozdíl mezi obráncem a útočníkem málokdo pozná.

Jaké jsou hlavní rozdíly mezi hokejem a inlinem?
Hlavní rodzíl, je že se inlajn hraje na kolečkových bruslích na ploše a hraje se s odlehčeným pukem a nesmí se hrát do těla. Na ploše jsou 4 hráči plus golman. A v inlajnové asociaci World Skate, pod kterou se hrálo letošní MS je i menší hřiště, menší brány a nejsou tam ofsajdy a zakázané uvolnění.

Za chvíli vás čeká příprava na ledě v hokejovém Frýdku? Co si od následující sezony slibujete?
Vím, že následující sezóna může pro mě osobně být hodně průlomová. Máme tam skvělou partu a věřím, že se dostaneme do play off a tam uděláme co nejlepší výsledek. Když se bude dařit, tak z Frýdku, jakožto hokejové farmy Třince, není do extraligy daleko.

Jak k samotné přípravě na svůj výkon přistupujete?
Příprava je pro mě vším, všechno se jí podřizuje, pro mě je důležitější než samotné zápasy, protože čím náročnější a propracovanější bude, tak tím líp se budu cítit v zápasech. Protože jak se říká, těžko na cvičišti, lehko na bojišti.

Čím se to projevuje?
Mám osobního trenérauž od čtrnácti let, kterým je Jirka Kmošek, a bez něj bych nebyl tam kde jsem teďka. Probírá se mnou každé utkání a každý detail. Dále kondični trenérku Monču Kowalskou, se kterou jsem se letos poprvé připravoval na sezónu v posilovně Crossfit Steelwings. A která dohlížela na to, abych byl v co nejlepší kondici. Dále spolupracuji s psycholožkou Evou Šauerovou, která mi pomáhá s psychickou přípravou. Agenta Pavla Maršouna, který zajišťuje angažmá a komunikuje s kluby, s trenéry. A hlavně v první řaďe taťka, mamka a rodina, která mi vytváří ty nejlepší podmínky. Tímto bych chtěl všem poděkovat.

Váš starší brácha David hraje fotbal, má i několik startů ve druhé lize, v současné době nastupuje za divizní Kratonohy. Proč jste se taky nevydal cestou fotbalu?
Nejen David - i druhý brácha Martin - hráli odmalička fotbal. Dovedl je k němu taťka, který se taky aktivně věnoval kopané do čtyřiceti let. Také se mnou měl stejné plány, ale já mu je překazil, protože jsem ve čtyřech letech přišel ze školky s letákem na nábor malých hokejstů. A řekl, že chci hrát hokej, protože můj nejlepší kamarád ze školky už v tu dobu na brusle chodil. Tak jsme si řekli, že budeme hrát spolu.

Kromě hokeje a inlinu se věnujete i crossfitu, nedávno jste vyhrál jednu soutěž. Hokej, inline, crossfit, jak to všechno dohromady zvládáte?
Tak zase tak obzvlášťe tězké to není. Primární je samozřejmě hokej. Inline a crossfit jsou pro mě ideální doplňkové sporty. Inline je skvělý pro techniku hole a herní sebevědomí, crossfit je super pro kondici. Všechno mám tak naplánované, že to do sebe skvěle západá, a napomáhá mi to k lepším výkonům na ledě.   (fej, ach)

Stříbro na osmnáctkách ve Finsku bral s hvězdami - s Pastrňákem i Vránou
Stříbro na osmnáctkách ve Finsku bral s hvězdami - s Pastrňákem i Vránou.Jeden vyhrál dvakrát po sobě anketu Zlatá hokejka, stal se tedy nejlepším českým hráčem. Druhý letos slavil triumf ve Stanley Cupu. I s Davidem Pastrňákem a Jakubem Vránou si Filip Kuťák užil reprezentační úspěch.

V roce 2014 s nimi byl v týmu, který na hokejovém mistrovství světa do osmnácti let ve Finsku skončil druhý.
„Už tenkrát se vědělo, že kluci mají skvěle nakročeno do velkého hokeje. Ale byli to kluci stejní jako všichni ostatní. Na nic si nehráli. Tahali jsme všichni za jeden provaz a to bylo hlavní. Klukům moc přeju další a další úspěchy, za to sebeobětování si to zaslouží,“ říká Kuťák, čerstvý mistr světa v inline hokeji.