Účast ve čtvrtfinále play off, třetí místo v soutěži slušnosti a bronzová příčka Ondřeje Mráze v tabulce střelců – to je vizitka týmu Bomby k tyči Vamberk v letošním ročníku celostátní ligy sálového fotbalu – futsalu. „Je to hlavně zásluhou výborné party a velké bojovnosti,“ řekl v úvodu rozhovoru PAVEL POTUŽNÍK, jeden z nejzkušenějších hráčů týmu.

Jako nováček celostátní ligy jste po dlouhodobé části se ziskem třiceti bodů skončili šestí a vybojovali účast v play off, což není vůbec špatná vizitka.
Před sezonou jsme si dali jeden cíl, a to záchranu v nejvyšší soutěži a získání co nejvíce zkušeností s ligovým fotbalem. Tento cíl jsme splnili na sto procent, ale stále se máme ještě co učit. Trefně to napsal trenér Zlína po čtvrtfinále. Uvedl, že všechna mužstva hrají futsal, jenom Vamberk hraje velký fotbal v hale. Není se co divit, trénujeme jednou týdně v hale, kde nemáme branky na sálovku. Hrajeme na malé branky o velikosti 70x 110 cm. Nácvik signálů a dalších věcí u nás neexistuje, vše je o improvizaci.
Ve čtvrtfinále play off jste byli jen malý krůček od postupu. Po domácí těsné výhře nad Zlínem jste však na palubovce soupeře vysoko prohráli. Jak se na tento výsledek díváte s časovým odstupem?
Co se týče postupu do čtvrtfinále, tak to byl malý zázrak. Ještě šest kol před koncem základní části jsme nebyli zachráněni, natož abychom uvažovali o play off. Všechno za nás vyřešila výborná parta a bojovnost. Musím kluky pochválit, jak jsme zvládli konec základní části. Čtvrtfinále jsme vyloženě vybojovali a vydřeli. Makalo se až do konce a sladká odměna v podobě postupu do čtvrtfinále stála za to. Hrajeme spolu v tomto složení už skoro osm let, a to se projevilo. První čtvrtfinále jsme si náležitě užili a věřím, že jsme diváky, kteří přijeli v hojném počtu nás povzbudit, nezklamali. Odvetné utkání ale bylo o něčem jiném. Domácí se posílili o tři hráče a bylo to znát. Na nás se projevila únava z dlouhé cesty. Než jsme se rozkoukali, tak jsme prohrávali. Domácí hráli výborně a nedali nám žádnou šanci. Jejich konečné druhé místo hovoří za vše.

Ve kterém zápase jste podali nejlepší výkon a naopak, který vám vůbec nevyšel?
Asi nejlepší výkon jsme podali v Praze na Chemcomexu. Výborně jsme bránili a v poslední minutě jsme dvěma góly otočili výsledek ve svůj prospěch a uštědřili úřadujícímu mistru ligy jednu ze dvou porážek v celé sezoně. Naopak nejhorší zápas jsme odehráli s týmem Klatov (4:7). Vedli jsme 4:2, ale v závěru jsme totálně selhali.

Zajímavé je, že jako jediný tým jste ani jednou neremizovali.
Hráli jsme prostě až do konce na výhru. Buď to vyšlo, nebo ne.

Vedle kvalitní hry jste hráli v duchu fair play, o čemž svědčí třetí místo v tabulce slušnosti za Novým Borem a Stonavou.
Snažili jsme se hrát bez zbytečných faulů, abychom nedali soupeři šanci skórovat z naučených signálů.

Výraznými oporami týmu byli Ondřej Mráz, s devatenácti góly třetí nejlepší střelec ligy, a Kamil Kaplan (14 gólů). Souhlasíte?
Kamil s Ondrou patřili k oporám, i když Ondra měl někdy problémy se životosprávou. Ale musím pochválit celý mančaft. Na to, že máme jasně nejvyšší věkový průměr z celé ligy, tak na hřišti to nebylo znát. Musím znovu opakovat: bez naší výborné party, bychom nebyli tam, kde jsme.

Příští ročník celostátní ligy je ještě daleko, ale jistě máte představu o účasti Bomb k tyči. Budete účinkovat mezi elitou i v příští sezoně?
Příští sezonu nemáme ještě finančně pokrytou. Věřím, že těch 80 000 korun, co nás to stojí seženeme a budeme obhajovat pozice z této sezony. Laťku jsme si však položili hodně vysoko. Naše poděkování patří všem sponzorům, bez nichž bychom nemohli ligu hrát. Zřejmě nejvíc firmě autodoprava Páral, která nám zajistila dopravu na zápasy. Samozřejmě nesmím zapomenout na naše manželky a přítelkyně, kterým děkujeme za pochopení a podporu během celé sezony.