Veleúspěšnou sezonu má za sebou ALEŠ POLÁČEK (nar. 17. 2. 1997), jenž patří k největším nadějím české sportovní střelby. Na zářijovém mistrovství České republiky získal tři mistrovské tituly jeden v jednotlivcích (potřetí za sebou) a dva ve družstvech jako člen Střediska vrcholového sportu mládeže v Manušicích. Vydařený rok ozdobil prvenstvím v Českém poháru talentované mládeže a vylepšením sedm let starého českého dorosteneckého rekordu ze sportovní malorážky 60 ran vleže o dva body. Na mezinárodním poli se může pochlubit šestou příčkou z finále stejné disciplíny na Setkání olympijských nadějí HOPES v Plzni.

Nadějný sportovec výkonnostně převyšuje jak své vrstevníky, tak i starší borce. Není divu, že v příští sezoně předčasně přejde do juniorů. Důvod je jasný: možnost reprezentace a získávání zkušeností na mezinárodních podnicích. Alešovou parádní disciplínou je sportovní malorážka 60 ran vleže, dále polohový závod 3x20 (vleže, vstoje, vkleče) a ještě střílí ze vzduchové pušky 40 ran vstoje.

Čtrnáctiletý žák základní školy v Častolovicích začínal se střelbou v sedmi letech. Základy získal v Solnici pod vedením trenéra pana Hartmana, první výsledky a tituly se dostavily poměrně rychle. Během pěti let strávených v Solnickém klubu vybojoval mnoho cenných vítězství včetně pěti mistrovských titulů. Třikrát ze vzduchovky a dvakrát z malorážky. V zájmu dalšího sportovního růstu se stal členem střediska talentované mládeže v Krnově, posledních jeden a půl roku je členem Střediska vrcholového sportu mládeže v Manušicích u České Lípy. Svůj mateřský klub však úplně neopustil a ve vybraných závodech střílí pod AVZO Solnice. Od jeho prvních krůčků až do současnosti dbá na jeho sportovní růst otec Libor Poláček, jenž jako přísný osobní trenér má maximální nároky.

Je to o psychice

Úspěchy tkví v talentu a hlavně poctivém tréninku. „Střelba je o hlavě. Střílet totiž umí každý, ale zkrotit psychiku a vyhrávat jen někteří. Nervozita svazuje ruce, navíc se přidá prostředí, počasí a publikum. Jde o to, abych si vytvořil svůj svět a koncentroval se jen na svůj výkon,“ přemítá Aleš Poláček, který na zvýšení psychické odolnosti spolupracuje s psychologem. Tréninku věnuje prakticky každý den. Když nestřílí, tak na řadu přijde posilovna, kolo či běh. „I když se to nezdá, střelba je po fyzické stránce nesmírně náročný sport. Zabrat dostává hlavně páteř, proto je nezbytné posilování a rehabilitace. O to vše se stará moje fyzioterapeutka paní Dana Zemánková. Zvládnout kompletní program závodů je jak po psychické, tak fyzické stránce hodně náročné. Zvláště v příští sezoně mezi juniory,“ sdělil talentovaný střelec.

Rodinné zázemí

Velkou oporu má Aleš v rodinném zázemí, což je základní předpoklad pro další sportovní růst. Přímo doma v podkroví má vzduchovkovou střelnici, kde využívá elektronické zařízení Scatt, které simuluje vzdálenost na 10 či 50 metrů. „Je to dobré k udržení koncentrace, k analýze střelby a následnému odstranění chyb,“ vysvětluje otec a trenér v jedné osobě Libor Poláček. Přiznává, že sportovní střelba není levnou záležitostí: „Ročně najezdíme co se našeho sportu týče až 13 000 kilometrů. Trasy do Plzně, Liberce nebo Manušic znám nazpaměť. Musíme střídat střelnice, zvykat si na různá prostředí, vítr a slunce. Další významnou položku čítají náboje. Například jeden náboj na závod stojí více než pět korun. Připočtěme speciální oblečení na míru a samozřejmě zbraně. Alešova malorážka i vzduchovka mají parametry nejvyšší světové třídy a tím pádem i odpovídající cenu.“ Není divu, že malorážka je vedle maminky a sestry Terezy dalším členem rodiny. „Údržba a příprava zbraně je doslova alchymie. Věnujeme jí s tátou opravdu velkou péči,“ usmívá se Aleš Poláček, jenž v letošním školním roce ukončí ZŠ. Co dál? „Chtěl bych na obchodní akademii do Kostelce nad Orlicí. Mam rád počítače a tak bych chtěl studovat informatiku v ekonomice. Ve škole zatím problémy nemám, ale kvůli vzrůstajícímu tréninkovému zatížení to nebude vůbec jednoduché. Vzhledem k tréninkovým možnostem nepřipadá v úvahu dojíždění či internát. Později se uvidí, jestli zamířím na vysokou školu do Plzně, kde bych měl podmínky k dalšímu sportovnímu růstu,“ plánuje Aleš Poláček.

Napodobí své vzory?

Mladík z Čestic obdivuje známého střelce Matthewa Emmonse, manžela Kateřiny Emmons Kůrkové. Společné fotografie s úspěšnými olympioniky vedle trofejí zdobí stěny střelnice v podkroví. Velkým Alešovým vzorem je Sergej Martynov z Běloruska. „Je to světová jednička, jenž sklízí, stejně jako já, úspěchy v oblíbené disciplíně vleže,“ poznamenal Aleš, jenž si uvědomuje, že jej čeká ještě dlouhá cesta k absolutní světové špičce.

„Jsem mladý, musím jít krok za krokem. Nejprve musím zvládnout přípravné závody juniorské reprezentace v Německu a Rakousku. Nejbližším cílem je účast na juniorském mistrovství Evropy 2012 v Itálii,“ přibližuje plány Aleš Poláček.

Ve skrytu duše doufá i v účast na hrách pod olympijskými kruhy: „I když se na olympiádě může startovat od patnácti let, tak dostat se na tento sportovní svátek není vůbec jednoduché. Musíte absolvovat závody Světového poháru, šampionáty Evropy a světa. Na nich vybojovat účastnické místo a přesto nemusíte být nominován. Je jasné, že účast na olympiádě, stejně jako na mistrovství světa 2014 ve španělské Grenadě, je velkým snem.“ Doufejme, že se nadějnému sportovci vyplní. Nejbližší roky ukáží, zda se prosadí mezi nejlepší střelce světa. Zázemí, talent a cílevědomost mu rozhodně nechybějí.

Největší úspěchy v letošní sezoně

Setkání olympijských nadějí HOPES v Plzni SM 60 593 b. + finále 101,6 b. 6. místo. Jediný český junior ve finále.

Český pohár talentované mládeže 1. kolo Karlovy Vary: SM 60 586 b. 1. místo, 3x20 544 b. 1. místo; 2. kolo Manušice: SM 60 597 b. 1. místo (o 2 body vylepšený český dorostenecký rekord!), 3x20 569 b. 1. místo; 3. kolo Plzeň: SM 60 592 b. 1. místo, 3x20 557 b. 1. místo.

Finále ČPTM Plzeň: SM 60 592 b. 1. místo, 3x20 536 b. 3. místo.

Mistrovství ČR Plzeň: SM 60 591 b. 1. místo, SM 60 1. místo ve družstvech SSK Manušice (Poláček Cejpa Šanda), 3x20 539 b. 1. místo ve družstvech SSK Manušice (Šanda Cejpa Poláček).