V té době mělo město 1000 obyvatel a Sokol 23 členů. Prvním starostou Sokola se stal Vilém Kolář. Jako první místa pro cvičení byly zahrady u Kolářů a Erbenů, zámecká hospoda, lázeňský hotel, vinopalna, školní tělocvična.
První všesokolské slety v Praze se konají už za účasti Bělohraďáků.
V pozdějších letech začíná cvičit i dorost, ženy, žáci, žákyně a dorostenky.
V období I. světové války bylo zapojeno do bojů 113 bratrů, z toho 20 dorostenců.
V roce 1916 byl Sokol v Bělohradě rozpuštěn. Starosta Josef Pech za slova kritiky války napsaná v kronice Sokola byl poslán původně na 10 měsíců do vězení a pak po dvou měsících byl odvelen na frontu. Jednatel Jaroslav Beneš odsouzen na 8 měsíců vězení a trest si odpykal v Josefově. Po válce počet členů vzrostl na 303. Vznikly další oddíly (lyžování, házená odbíjená).
Po špatných časech v období II. světové války, kdy byla činnost pozastavena, se v roce 1948 koná XI. všesokolský slet v Praze s účastí členů jednoty. Od té doby nepřetržitě fungoval.
V roce 1988 jsou pod vedením Ing. Vladimíra Záveského organizovány oslavy 100. výročí založení Sokola v Lázních Bělohrad.
V současné době fungují oddíly: tenis pro děti, kulturistika, cvičení pro rodiče a děti, volejbal, nohejbal, florbal, fotbal a cvičení žen.
O chod Sokola se stará starosta Ing. Bc. Jaroslav Kostelníček, který sám aktivně trénuje tenis.
„Co vím, od nás na letošní slet konaný v Praze nikdo nepojede,“ říká Kostelníček o XVI. všesokolském sletu. Ten se stane součástí oslav 100. výročí konce I. světové války a vzniku samostatného československého státu.
Všesokolský slet má i svoji další stránku, když přináší příležitosti neformálně se setkávat, seznamovat a uzavírat nová přátelství. Konat se slavnostně bude v červenci v Praze.