Sedmatřicetiletý cyklista si přeje jezdit s týmem PSK Whirlpool–Author elitní sérii.

Poté, co se jeho „chlebodárce“ – královéhradecká stáj PSK Whirlpool–Author zařadila do druhé nejvyšší světové kategorie profesionálních kontinentálních týmů, závodí čerstvě sedmatřicetiletý jezdec ze severočeské Bíliny převážně za hranicemi našeho státu.

Nemrzí vás, že šance ukázat se u nás je v současné době spíše výjimečná a pro profesionální kontinentální tým značně limitující?
Abych řekl pravdu, tak o tolik méně závodů, v porovnání s předchozím rokem, u nás nejedeme. Zpočátku jsem měl velký strach, že bychom tu mohli jet prakticky snad jen republikové mistrovství. Pravidla pro nás jsou totiž dost přísná. Nakonec jsme však dokázali najít určitou možnost v podobě mix týmu, což je jediné řešení, jak se v Čechách ukázat. Je to tak lepší pro všechny. My tu jezdíme rádi a pořadatelé také chtějí, abychom na jejich závodech startovali.

Je tedy pro vás jednoduché v Čechách vždy vyhrát?
No, to bych neřekl. Každý závod je těžké vyhrát. Také v Česku jsou dobří jezdci. Nicméně pro nás by to měla být spíše povinnost tu vítězit.

Ovšem za hranicemi máte úlohu o hodně složitější…
Co jsme se posunuli do druhé nejvyšší kategorie, je velmi těžké prosadit se na závodech. Loni jsme vyhrávali prakticky všude, kde jsme startovali, ale to bylo mnohem jednodušší. Teď, když vedle vás stojí skuteční profíci ze série ProTour, je to už o dost složitější.

Jak jste tedy spokojen s dosavadním průběhem sezony?
Když se podívám na závody jako takové, tak mě hlavně mrzí, že mi nevyšlo mistrovství republiky, kde jsem spadl. Čekají nás ale další štace. Tento týden jedeme etapový závod Sachsen Tour a uspět tam by bylo moc dobré.

Hýbe s vámi psychika, když startujete po boku cyklistů, které svět obdivuje?
Z těch známějších jezdců si ve startovním poli nikdo nic moc nedělá. Časem poznáte, že všichni jsou prostě jen závodníci. Každý chce vyhrávat a nezáleží tolik na tom, kdo vedle vás stojí. Spíš jednotlivé závody jsou nesrovnatelně těžší a náročnější. Jsou o hodně delší a přitom podstatně rychlejší.

Ve Whirlpoolu už brousíte třetí rok…
Beru to jako nejvyšší možný vrchol, protože cizina v mých letech je už nemožná. Každý český závodník chce jezdit u nás v Hradci. Tak to prostě je.

Váš tým usiluje o získání divoké karty pro starty v závodech ProTour. Líbí se vám tato vize?
Myšlenka je to moc pěkná a všichni si přejeme, aby to vyšlo. Byli bychom první český tým, který by startoval na závodech elitní série ProTour. Rozhodně bych je chtěl zkusit jet.

Pojďme trochu odbočit od klasického závodění. Jak zvládáte zkombinovat profesionální cyklistiku se soukromým životem? Vždyť jste neustále mimo domov…
Jde to zkombinovat dobře. Mám senzační ženu, která mě v závodění podporuje. Důkazem toho je, že se v září budu ženit. Vyjde to na den, kdy moje dcerka oslaví dva roky. Jinak věnuji cyklistice velké množství času. Na kole absolvuji přes třicet tisíc kilometrů ročně. To řada lidí nenajezdí ani v autě.

Patrik Pátek