Nejen hokej a fotbal. Hradec Králové je i basketbalovým městem. Ba co víc. Sport, který se dříve nazýval košíková, tu má nejvyšší soutěž mužů i žen (v ČR ještě Praha, Brno a Ostrava). Tím se fotbal ani hokejpod Bílou věží nyní pochlubit nemohou.

Lvice už dlouho patří mezi tuzemskou špičku. Královští sokoli pronikli mezi elitu teprve nedávno. V první sezoně patřili za otloukánka a účast v dalším ročníku si museli zajistit až v baráži. Ve druhém roce už Východočeši vystrčili růžky, jenže jejich počínání zastavila koronavirová stopka.

Jak Hradečtí hodnotí působení v nejvyšší soutěži?Co očekávají od další sezony? Nejen to prozradil Deníku v exkluzivním rozhovoru kapitán týmu Ondřej Peterka. Devětadvacetiletý křídelník se zmiňuje třeba i o tom, jaké je to hrát pod trenérem - otcem.

Jak byste porovnal úvodní dvě sezony mezi elitou?
Je to těžké porovnávat, když vlastně ta druhá skončila takhle. Nicméně si myslím, že byla lepší, byť jsme také neměli dobrý začátek, kdy jsme prvních šest zápasů prohráli. Přesto jsme ale urvali první vítězství dříve.V té první sezoně jsme na něj dosáhli až v jedenáctém utkání. Ve druhém ročníku už jsme byli o něco zkušenější a je jen škoda, že to skončilo předčasně a nemohli jsme si zahrát třeba předkolo play off či se dokonce podívat do samotného play off. Každopádně z mého pohledu byla druhá sezona lepší a úspěšnější.

Abyste si zahráli předkolo play off, potřebovali jstev nadstavbové skupině A2 skončit na devátém nebo desátém místě, k čemuž jste vcelku měli našlápnuto.Povedlo by se to?
Podle mě určitě, předkolo bychom hráli, ale dál už byto bylo těžké. Šli bychomna Děčín či USK Praha. Nicméně by nás čekal alespoň jeden dobrý zápas doma a jeden venku. Určitě by to bylo zajímavé. Mohly to být vyrovnané duely, rozhodně bychom se o postup porvali.

Co čekat od třetí sezonyv Kooperativa NBL? Po koronavirové době to bude asi velká neznámá, přesto může Hradec znovu pomýšletna stejné příčky?
Domnívám se, že by to měl být náš cíl. Každý rok bychom se měli chtít zlepšovat, aby tu šel basket nahoru a třebai s mládeží to bylo více propojené. Myslím tím, aby se povedlo vychovat nějaké mladé hráče, kteří by pak mohli hrát za dospělý tým. Takže ambice by mohly být podobné, tedy hrát třeba kolem osmého devátého místa. Třeba bychom se mohli pokusit porvat o skupinu A1.I když zatím nevím, jestli bude systém stejný jakov posledním ročníku. Ale jak říkáte, bude to velká neznámá. Těžko říct, jak se k tomu postaví sponzoři a město. Uvidíme, jak to bude vypadat.

Rozhodně bude záležetna finanční stránce jednotlivých klubů. Váš celek mají opustit Pekárek, Tresač a možná i Barač. Někteří hráči naopak přijdou. Jaká bude síla kádru? Budete spíše oslabeni?
Myslím si, že to oslabení bude, ale snad by měli přijít hráči, kteří by mohli být dobrou náhradou. Podle mě se spíše půjde více českou cestou. Nevím, jak ostatní kluby, zahraniční hráči budou velkým otazníkem. Uvidí se, jestli dostanou větší příležitost čeští hráči. Pro nás je to zatím oslabení a bude záležet, jestli přijdou třeba podobně dobří cizinci, nebo se nám povede angažovat nějakého českého hráče, který by byl adekvátní náhradou.

Bude teď hrát ligu méně cizinců v návaznosti na pandemii koronaviru?
Řekl bych, že to tak asi bude. Uvidíme, jak bude situace postupovat dál. Je těžké předvídat, jak to bude s cestováním. Teď se sice pomalu všechno rozvolňuje, ale nejspíš to bude trochu opatrnější. Je tedy možné, že kluby malinko pozmění strategii a budou chtít dát příležitost mladým hráčům. Záležet bude i na systému, jestli se nebude soutěž rozšiřovat či se nebude padat. To může hrát roli v tom, že kluby půjdou jiným směrem, aby se ušetřily peníze.

Nemůže to ubrat na kvalitě soutěže?
Teoreticky nejspíš ano.Na druhou stranu by to mohlo být zajímavější. Některé týmy měly třeba pět cizinců, což se týkalo i nás. Teď by mohli hrát více čeští kluci. Třeba by to bylo jiné, více by se to zamotalo. Většina zahraničních hráčů přinesla nějakou kvalitu, takže to šlo nahoru, ale já si myslím, že by to mohlo být zajímavé a určitě by to nemuselo být úplně špatné, kdybytu bylo méně cizinců a hrálo více českých hráčů.

Jak se budete vypořádávat s více než půlroční přestávkou?
Je to úplně takové neobvyklé. Když to vezmu na sobě, tak míč jsem neměl v ruce strašně dlouho. Člověk má čas alespoň na něco jiného, ale bude se pak muset do toho zpátky dostávat. Tohle jsem ještě úplně nezažil,i když třeba ve Svitavách jsme končili někdy zhrubav půlce dubna. Ale konec sezony na začátku března,to je docela mazec.

Ještě nedávno jste bydlel v Pardubicích.
Ano, ale teď už zhruba od začátku sezony bydlímv Hradci Králové.

Nicméně v Pardubicích jste začínal. Jsou pro vás zápasy s Beksou nejprestižnější?
Asi to tak je, protože jsem tam vyrůstali a hráli v dorostu. Ono Hradec versus Pardubice je vždycky rivalita. To jsem také vnímal, když jsem občas zavítal na hokej, byl jsem i na derby. Rivalita byla, je a asi vždycky bude. Zápasy jsou vyhrocené. Pardubice se snažíme porazit. Je dobře, že to takhle je.

Může se hradecký celekv budoucnu dostat na úroveň Pardubic, podobně jako v posledních letech Svitavy?
Myslím si, že je to asi otázka budování týmu. Tadyv Hradci se musí budovat zázemí, basket v nejvyšší soutěži je tu teprve dvě sezony. Svitavám trvalo možná sedm osm let, než se našel silný generální partner, který to financuje. Čím dříve se to povede tady, tím rychleji se to postupně může budovat a můžeme se zlepšovat. Úroveň Pardubic je zatím ještě někde jinde, než máme my tady. Jinak do budoucna by určitě bylo fajn, kdyby se to tu pozvedlo. Už jsem říkal několikrát, že Hradec je velké město a potenciál zde rozhodně je. Mládežnická základna by se tady dala vybudovat a Kooperativa NBL by se mohla udržet delší dobu. Kdyby se to povedlo a postupně by se to budovalo, tak bychom se na tu úroveň časem mohli dostat.

Tým trénuje váš otec. Jak to funguje na hřišti i v kabině?
Pod tátou už hraji docela dlouho. Trénoval mě, kdyžv Hradci byla ještě první liga. Už mi to ani nepřijde nějak zvláštní. Spíš si myslím, žena mě je trošku přísnější než na ostatní. Ale já to nějak nevnímám a už jsem si na to zvykl. Každopádně je to zajímavé, nebývá to častým zvykem. Když jsme postupovali, shodou okolností tady byl i brácha, tak jsme tu měli trošku takový rodinný klan. Ale bylo to fajn (usměje se).

Když vás táta někdy stáhne z placu, nejste trochu naštvaný?
Někdy jo, někdy zase ne. To záleží na situaci. Ale neřešil bych v tu chvíli, jestlito je táta. Prostě je to trenéra já to tak respektuji. Spíšeto pak třeba řešíme po zápase nebo doma (usměje se).U nás se hodně řeší basketbal, i třeba s bráchou, takže to je normální.

Váš bratr teď hraje za mistrovský Nymburk. Jste taková basketbalová rodinaa basket je u vás určitě tématem číslo 1. Když se sejdete všichni u oběda, dokážete se bavit i o něčem jiném?
Samozřejmě se o basketu hodně bavíme, ale řešíme i spoustu jiných témat a věcí. Celkově o sportu se dost bavíme. Já třeba ve fotbale fandím Spartě. Nebo hovoříme i o hokeji. Ne snad úplně basket, ale sport celkově je tématem číslo jedna. Ale řeší se třeba i různé novinky, situace, v poslední době to byl hodně koronavirus. Není to jen o basketbalu. Na druhou stranu když jsme třeba hráli proti sobě v Nymburku, tak jsme se s bráchou hecovali, kdo dá více bodů.

Říkáte, že fandíte fotbalové Spartě. Jak nesete současnou situaci a výsledky?
Po výhře v Karviné dobře, ale předtím to byla docela bída. Je to takové divné. Mají spoustu hráčů, asi nemůžou najít to správné složení. Třeba oproti Slavii a Plzni teď hodně zaostávají. Tak jen doufám, že se to nějak zvedne. Ale fandím například i Hradci v hokeji. Občas se zajdu podívat. Letos to bylo takové, že se mu v lize moc nedařilo, zato v Lize mistrů to bylo dobré. Byl jsem se podívat i na finále a bylo to moc fajn, skvělá atmosféra.