Tento týden zemřeli pod koly vlaku ve východních Čechách už dva lidé. Stalo se tak v rozmezí pár hodin. Nejdřív v pondělí brzy ráno si lehl muž na trať v České Třebové, odpoledne pak osobní vlak usmrtil na lokální trati mezi Chlumcem nad Cidlinou a Novým Bydžovem ženu.

Zda šlo v obou případech o sebevrahy, nikdo pochopitelně nepotvrdí. Daří se to prokázat zhruba ve třetině těchto tragédií. Tyto oficiální závěry jsou založené hlavně na výpovědi strojvedoucích, jak se daná osoba před střetem chovala.

Odborníci však odhadují, že sebevražda stojí ve skutečnosti za každou druhou srážkou. Zbytek je zaviněn nedostatečným rozhlédnutím člověka před přejezdem či přebíháním přes koleje.

Sebevrahům je ve východních Čechách zaslíben především úsek koridoru v okolí Pardubic mezi Přeloučí a Kostěnicemi. Vlaky tu jezdí rychlostí až 160 km/h.

„Za skutečně ideální viditelnosti vidí strojvedoucí osobu v kolejišti maximálně na půl kilometru. Brzdná dráha rychlovlaků je však delší, pohybuje se kolem jednoho kilometru," řekl mluvčí Drážní inspekce Martin Drápal.

Počet střetů vlaku s osobou(ve východních Čechách - počet mrtvých)
rok 2010 - 17
rok 2011 - 23
rok 2012 - 24
rok 2013 - 23
rok 2014 - 18
rok 2015 - 15
(zdroj: Drážní inspekce)

Sebevrahy na kolejích téměř výhradně bývají muži.

„Z podrobných statistik Drážní inspekce vyplývá, že účastníky střetů například v roce 2013 byli nejčastěji muži (83 %) a jen v 17 % ženy," uvedl Drápal.

Důvod je podle psychologů jasný - ženy chtějí i po smrti zůstat krásné.

Tyto tragédie s sebou nesou i tisíce naštvaných cestujících kvůli zpoždění, finanční újmu však ještě před pár lety mívali i pozůstalí po obětech neštěstí. České dráhy v případě, že nešlo o dítě či mladistvého, vymáhaly rámci dědického řízení odškodné v řádu několika desítek tisíc korun. A to právě na zaplacení škod kvůli zpoždění a na fakturu za náhradní autobusové dopravy. Někdy se k tomu přidaly i škody například na poškozených brzdách.

Dnes se ale dráhy dušují, že od kontroverzního vymáhání škod po pozůstalých už upustily. „Etické důvody jsou jedním z aspektů," tvrdil v úterý mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský. Dalším je například skutečnost, že se často jednalo o lidi bez majetku.