Jiří Ulrich, Jičín:
S Karlem Gottem jsem se poprvé potkal na jičínském koncertě v roce 2002. Šel jsem tam zcela soukromě, ale nedalo mi to a s Mistrem jsem se domluvil, abych mohl v průběhu koncertu fotit. Dodnes to řadím mezi nejdominantnější akce v mé fotografické kariéře. Po koncertě se v šatně bez problémů nechal vyfotit s mými syny. Před dvěma lety jsem se s ním potkal znovu. Měl jsem s sebou tu starou fotografii a on mi ji i s věnováním velice ochotně podepsal.

David Novotný, Náchod:
Potkali jsme se několikrát, byla to pro mě největší osobnost naší hudební scény. Jedno z našich velmi milých setkání se uskutečnilo na křtu knihy Jiřího Krampola. V minulosti jsme se viděli také na oslavě narozenin Karla Štědrého, kde jsme si chvíli spolu povídali. Karel Gott byl za všech okolností příjemný, šarmantní, byl prostě profík ve své práci i v soukromí. S každým se ochotně vyfotil, každému, kdo požádal, věnoval autogram. Bude nám všem chybět.

Jan Skořepa, Rychnov nad Kněžnou:
Zažil jsem osobně pana Karla Gotta před pěti lety na koncertě v Rychnově nad Kněžnou. Přivítal jsem ho a popřál jsem mu k narozeninám, za 14 dní oslavil pětasedmdesátiny. V pět hodin přijel, šel s kapelou zkoušet a přesně v sedm hodin, jak měl, koncert začal. Byl to profík. Koncert se velmi povedl, v pětasedmdesáti podal neskutečný výkon a všem, kdo chtěli, se pak i podepsal. Byl to slušný, skromný, pracovitý člověk bez hvězdných manýrů, kterého naprosto nepokrytě obdivuji a dnes mu skládám hold.

Petr Ittner, Trutnov:
Od rána, kdy éter zaplnila informace o odchodu Karla Gotta, cítím smutek. Někdy se ví, co Bůh chystá…tušil jsem, ale došlo mi, že odešel Člověk… Lidský život má pořád stejnou cenu, která je nevyčíslitelná, jen někdy je tam vysoká přidaná hodnota,která se ale změřit dá. A to se právě v takových momentech, jako je tento, děje. Osobně budu na Karla Gotta vzpomínat jako na Jamese Bonda české pop music, ale beze zbrani, v klidu a s nadhledem.

Jaroslav Svěcený, Hradec Králové:
Budu vzpomínat na úplně každé setkání s Karlem Gottem. Především pak na jeho obrovskou profesionalitu, která byla obalena skromností, otevřeným srdcem a dobrosrdečností. Právě proto, že byl obrovský profík, tak byl skromný, protože si nepotřeboval na nic hrát. Ze šaten, když jsme spolu vystupovali, nikdy nezapomenu na jeho úžasné židovské vtipy. Některé mně říkal třeba třikrát, ale já si je díky tomu zapamatoval. Nikdy na něj nezapomenu.