A rozhovor začal netradičně – otázkou na jazzové vystoupení.

Pane děkane, byli jsme u toho, když vám vaši studenti tleskali – vloni v prosinci jste stál na pódiu AC klubu a hrál  na klarinet.
S naší jazzovou kapelou jsem zahrál dvě skladbičky. Já byl jako host, jsem ryzím amatérem. Vrátil jsem se ke klarinetu po desítkách let, nicméně mě to neustále baví.

Jak se stalo, že jste ten klarinet zase vzal do rukou?
Mně to přišlo líto, že jsem  přestal hrát, protože já jsem se na gymnáziu rozhodoval,   jestli budu dělat chemii nebo  konzervatoř. Rodiče mně vysvětlili, že zatímco hudbu můžu dělat amatérsky, tak chemii těžko. Tak jsem se věnoval profesionálně chemii, respektive farmacii. Klarinet na chvilku zůstal ležet ladem.  Asi před sedmi lety jsem se vrátil do Základní umělecké školy Na Střezině, kde jsem absolvoval pár kursů, asi dva roky jsem tam chodil, oživil jsem si to. A když přišli studenti, že chtějí založit jazzovou kapelu a jestli jim nebudu dělat problémy, tak jsem jim řekl, že nebudu dělat problémy za předpokladu, že si
s nimi zahraji Cizince na pobřeží.

Zajímalo by nás, jak mladého člověka na gymnáziu nadchne chemie?
Začalo to na devítiletce, kdy jsme v osmé třídě dostali vynikajícího učitele na chemii, byl to pan profesor Jurčák. Já jsem chodil na Základní školu ve Velkých Karlovicích 
v okrese Vsetín. Byl to  obrovským fanda chemie. V té době tam působil snad čtyři nebo pět let a mám pocit, že od té doby se zhruba dvacet  jeho žáků začalo profesionálně  věnovat chemii. Získal nás pro tento obor neuvěřitelným způsobem.

Velmi známá je vaše fakultní botanická zahrada, to je skutečná rarita.
Farmaceutická fakulta bez botanické zahrady není plnohodnotnou farmaceutickou fakultou, protože léčivé rostliny jsou pradávným zdrojem napřed léčby, potom i chemických individuí, které 
z těch léčivých rostlin byly izolovány a posléze se staly používanými léčivy, popřípadě modelem pro další obměny chemické, abychom dostali daleko dokonalejší léčiva. Naši studenti musí znát léčivé rostliny a jejich obsahové látky. Je logické, že jestliže po nich chceme, aby léčivé rostliny znali, tak jim musíme vytvořit předpoklady, ukázat jim je na naší zahradě a nehonit je po loukách v okolí Hradce Králové.

Jaký názor máte na báby kořenářky?
Proti bábám kořenářkám vůbec nic nemám. Daleko horší jsou takoví ti samozvaní léčitelé, vševědi, kteří si někde přečtou v nějaké obskurní literatuře o jedné léčivé rostlině, a tu potom za stokoruny a tisícikoruny nutí nemocným lidem, kteří je vyhledají v podstatě proto, že jsou zoufalí a už nevědí, co se svou nemocí dělat.  Tak v podstatě zneužívají jejich nemocí a jejich důvěřivosti.  Ale ty pravé báby kořenářky, které znají léčivé rostliny, to jsou lidé, proti kterým rozhodně nemůžeme nic mít, a svým způsobem mohou být inspirací. Nakonec farmacie jako taková vyrostla na lidovém léčitelství. Vyrostla na bylinkářích, sice starověkých, ale tam je ten začátek, prapůvod moderní farmacie.