Jaký máte vztah ke Krkonoším? Proč jste se rozhodl právě pro práci v horách?
V pěti letech jsem se přestěhoval z města v severních Čechách s rodiči na horskou boudu Petrovka, která leží 1288 m. n. m., kde jsem prožil dětství. Tady mi příroda a hory přirostly k srdci. Proto jsem po skončení základní školy absolvoval lesnickou školu. Poté jsem se rozhodl v Krkonoších zůstat.

Jak jste se k práci u Horské služby dostal?
Již jako dítě, kdy jsem bydlel na Petrovce, jsem se zde setkával s „chlapama od horský". Pak jsem měl kamarády, kteří již byli členy. V roce 1989 jsem se stal čekatelem Horské služby ČR a po absolvování její letní a zimní školy jsem se stal v roce 1992 dobrovolným členem. V roce 1997 se uvolnilo místo a byl jsem přijat přímo jako zaměstnanec.

Co přesně znamená být lavinovým preventistou? Co tato pozice obnáší?
Obecně se lavinová prevence snaží informovat veřejnost o situaci na horách z pohledu lavinového nebezpečí. To znamená, že sledujeme aktuální situaci v terénu, vývoj počasí, provádíme měření sněhového profilu a testy stability. Na základě těchto informací stanovujeme stupeň lavinového nebezpečí. Dále označujeme vstupy do lavinových katastrů cedulemi. Také pravidelně školíme členskou základnu, abychom byli připraveni kdykoliv v případě lavinové nehody profesionálně zasáhnout. Máme také svou kynologickou brigádu. Jen v Krkonoších v současné době cvičí svoje psy pro záchranu v lavině osm psovodů. Jelikož Krkonoše jsou hraniční hory, tak jsme v úzkém kontaktu s polskou Horskou službou (GOPR) a podílíme se společně na záchraně i prevenci.

Vy sám jste byl někdy ohrožen lavinou nebo jste byl jejím svědkem?
To bylo v době, kdy jsem byl dobrovolným členem a byl jsem s tehdejším preventistou a dnešním náčelníkem Ádou Klepšem provádět pravidelné měření sněhové pokrývky na Luční boudě. Tehdy se situace zdála celkem bezpečná, a tak jsme se rozhodli sjet si na lyžích žlab – Červinkovou muldu. Jel jsem druhý a bohužel jsem uvolnil poměrně velkou deskovou lavinu. V čele laviny byl nános osmi metrů. Stihl jsem ujet na hřebínek. Zajímavé bylo, že když jsme přijeli dolů, tak na lavině ležela jedna běžka značky Germina. Nevěděli jsme, jestli tam někdo je, a tak začala lavinová akce, která trvala do půlnoci.

Našli jste někoho?
Naštěstí tam nikdo nebyl. Běžka asi někomu ujela a pak ji lavina natáhla na svůj povrch.

Jaké nejhorší laviny v posledních letech zasáhly Krkonoše?
Nejhorší laviny nejsou ty největší, ale ty, které si vyžádají lidské životy. V roce 2008, přesněji v březnu a prosinci, jsme v Krkonoších zasahovali dvakrát u lavinové nehody. Bohužel měly obě tragický konec. Za období 2001 až doposud zasahovala Horská služba ČR u 13 lavinových nehod, kdy 22 osob bylo zasaženo lavinou, zasypáno částečně nebo úplně, a devět osob nehodu nepřežilo.

Ohrožují laviny v Krkonoších často životy lidí?
Laviny odedávna do hor patří a v Krkonoších jen minimálně ohrožují lidská obydlí a veřejné komunikace. Takže kdo se do hor vydává a navštěvuje lokality lavinami ohrožené, tak musí s určitým rizikem počítat. A je na něm, jaké vědomosti v této problematice má a jak je vybaven.

Vaši práci si spojuji především se zimním a sněhovým obdobím. Co obnáší po zbytek roku?
Určitě je v zimním období práce nejvíce. Také je nás v tomto období zaměstnaných dvojnásobek. Ale i v letním období jsou na horách vážné úrazy spojené s turistikou, horským koly, paraglaidingem, koloběžkami a dalšími aktivitami, které se v našich horách provozují. Takže se střídáme ve službách, máme různá školení a staráme se o tyčové značení na hřebenech Krkonoš.

Co říká rodina na vaše působení? Přece jen je to profese nebezpečná.
To byste se musela zeptat rodiny. Ale manželka má k mé práci celkem blízko. Je zdravotní sestra, tak má pochopení a většinou je tolerantní.

Přemýšlel jste někdy o méně nebezpečném povolání?
Nepovažuji svoji práci za nějak extrémně nebezpečnou, jelikož většina aktivit spojená s prací je i v mém volném čase koníčkem. Mohu tedy říci, že bych těžko hledal zaměstnání, ve kterém bych byl spokojenější.

Co koníčky? Co rád děláte ve volném čase?
Když zrovna nelenoším, tak jsou to většinou aktivity spojené s mým zaměstnáním, tedy skialpinismus, lyžování, cyklistika, horolezectví. V poslední době se snažím více cestovat po větších horách světa a pokouším se zdolávat vyšší vrcholy, než mi umožňují naše malé, ale krásné Krkonoše.   Vladimíra Junková