A z jeho příkladu si vzala zřejmě příklad i česká vláda. Jen místo výplachu žaludku naordinovala roušky a aspirin nahradila karanténou. Jestli je to tak správně, ukáže teprve čas. I Grünstein však se svoji metodou uspěl. On ale měl všechny své ovečky pod dozorem. Což naše vláda nemá a místo toho, aby se soustředila na „přivandrovalce“, kteří mnohdy lehkovážně vyrážejí do druhého Česka – tedy Chorvatska, které se nyní drží na první příčce covidového žebříčku.

Nic nepomohla ani slova a teze architekta covidového pořádku v zemi mlékem a strdím oplývající Romana Prymuly, který ještě před tím, než se počty nakažených u nás denně přehouply přes hranici tisíc lidí, že: „V případě Chorvatska, které vnímám jako rizikovou zemi, již řada zemí přistupuje k různým restrikcím.

A i u nás je nyní otázka testování lidí po návratu z této země, či jejich karanténa, na místě. Podle mě bude v nejbližších dnech přehodnocena zatím benevolentní strategie.“ A strategie se opravdu přehodnotila, jen se zapomnělo na Chorvatsko, jelikož zdraví lidí převážila ekonomická stránka věci. A tak se z Česka postupně stává země covidem oplývající. V této situaci by snad pomohl už jen doktor Grünstein, který by mohl některým členům vedení státu naordinovat tu svoji osvědčenou metodu.