Výkřik ministryně obrany Jany Černochové o vystoupení Česka z OSN není nic víc než jen výkřik. Protože pokud by mělo být důvodem k českému odchodu z OSN hlasování o rezoluci k Izraeli, která neodsoudila obludnou teroristickou akci Hamásu jako čistý terorismus, muselo by Česko vedle toho vystoupit i z Evropské unie a Severoatlantické aliance.

Protože i jejich členové, jako jsou Francie, Španělsko nebo Belgie, pro rezoluci OSN hlasovali. Česko se hlasováním proti rezoluci ocitlo v nepočetné čtrnáctičlenné menšině, přesahující počet prstů na dvou rukou jen díky tomu, že se do ní počítaly hlasy států jako Tonga, Fidži, nebo dvanáctitisícového Nauru. 

Ale na druhé straně v čele naší skutečně malé skupiny byly Spojené státy. To by mělo být pro nás i USA důvodem k zamyšlení, proč se nám podařilo získat a přesvědčit tak málo spojenců, kteří by s námi sdíleli náš správný proizraelský postoj.

Ale znovu, bylo to jedno hlasování. Hlasování navíc posunuté v čase, kdy se váhy s počtem obětí izraelské odvety a původního odpudivého teroristického činu Hamásu začaly převažovat na stranu palestinských obětí odvety. Což je další část obludné kalkulace teroristů z Hamásu.

Kalkulace, která v tak hustě obydlené oblasti, jako je Gaza, z níž pro civilisty není šance odejít, asi nemohla nevyjít.

Ale zpět k OSN. Česká republika je jako následnická země Československa jedním ze zakládajících členů této organizace. OSN nese samozřejmě stopy doby svého vzniku, ale je to jediné celosvětové fórum, které máme. Charta OSN či Všeobecná deklarace lidských práv jsou dodnes velmi přínosné dokumenty, které kdyby se dodržovaly, bylo by na světě lépe.

Mnohé organizace OSN jako UNICEF, UNESCO, Světová zdravotnická organizace nebo Mezinárodní agentura pro atomovou energii jsou pomocníky při řešení celosvětových problémů. Ne vždy skvělými, ale jiné nemáme. Do OSN se chce mnoho zemí jako Kosovo nebo Tchaj-wan marně dostat. Nikdo odtamtud sám neodchází.

Přesto měla v něčem Jana Černochová pravdu. V dnešním světě je Západ a demokratický svět v menšině. Odpovědí není ale zakládat vlastní OSN, ale učit se více a lépe mezi sebou spolupracovat. Protože jen tak dokážeme jako ta menší, svobodná část planety žít a přežít.