Zachránce Dalibor Voborník: „Šlo o vteřiny“

Zachránce Dalibor Voborník: „Šlo o vteřiny“ Byla to všechno shoda náhod a jeho duchapřítomnost, která pomohla zachránit lidský život. Závory padly, když do jedné z nich v plné rychlosti narazil pětaosmdesátiletý Jiří Duška na motorce. I s motocyklem proletěl pod závorou na koleje. Ze záběrů zachycujících událost až mrazí, jen o pár sekund později se zleva přiřítil vlak. Zdroj: Policie ČR „Uslyšel jsem jen strašnou ránu do závory. Viděl jsem blížit se vlak. Zahodil jsem batoh a běžel jsem pomoct. Odtáhl jsem z kolejí nejprve muže a ještě jsem si rozmýšlel, jestli stihnu odtáhnout i motorku, ale dopadlo to dobře,“ uvedl Dalibor Voborník, který o den později oslavil své dvaatřicáté narozeniny. Zdroj: Policie ČR Záchrana života druhého byla pro něj takovým předčasným dárkem. A Jiří Dušek díky němu mohl oslavit 24. dubna svůj svátek. Zdroj: Policie ČR „Musím obstarávat léky, nákupy a tohle měla být ten den poslední jízda. Něco jsem zapomněl, snad to byla cibule nebo jiná drobnost. Jak se to událo, si už dnes přesně nevybavím,“ přiznal Jiří Dušek, který nehodu odnesl naštěstí „jen“ pohmožděním hrudníku, rozbitou bradou a dosud viditelnými šrámy na rukou. Zdroj: Deník/ Jana Kotalová „Anděl strážný měl co dělat. Dnes si to uvědomuji, co se stalo a mohlo stát. Ale vrátit to nemohu,“ reagoval poté, co poprvé zhlédl záběry nehody. Zdroj: Deník/ Jana Kotalová Na motocykl dnes usedá s ne příliš příjemnými pocity a menší jistotou. Za záchranu života je rád a vděčný. „Bylo to takové varování. Musím být víc ostražitý a opatrný,“ dodává. Zdroj: Deník/ Jana Kotalová Dalibor Voborník se za anděla strážného nepovažuje: „Beru to jako samozřejmost. Jen mě pak zamrzelo, že tam byla spousta mladých kluků jako já a všichni tam stáli a v tu chvíli nic neudělali. Já mám rád adrenalinové sporty, takže pro mě ten zážitek byl svým způsobem i dobrý. Došlo mi to až později, že šlo fakt o vteřiny.“ Zdroj: Deník/ Jana Kotalová Jak zachránce viděl, že se senior postavil na nohy a přišli další, aby se o něj postarali, sedl do toho samého vlaku, který se mohl stát Jiřímu Duškovi osudným, a pokračoval v cestě do práce. Zdroj: Deník/ Jana Kotalová „Sedl jsem do vlaku a nějaká paní, která seděla o dvě sedačky vedle, mi najednou dala telefon, že mně prý volá policie. Vzali si na mě telefonní číslo,“ vzpomíná. Zdroj: Deník/ Jana Kotalová V červnu převzal na Krajském ředitelství policie Královéhradeckého kraje medaili krajského ředitele a dostal dokonce i nabídku, jestli by se k ní nechtěl přidat. Jak tvrdí, o žádnou medaili nestál. Ani o pozornost médií. Život přitom zachránil před deseti lety také své kamarádce, která chtěla skočit z mostu v Praze. Zdroj: Deník/ Jana Kotalová