I když mají velkou pergolu s velkolepou letní kuchyní, rozhodl se pan Adam (muž si nepřeje, aby bylo uveřejněno jeho příjmení, pozn. red.) z Kostelce nad Černými lesy postavit další terasu. Situoval ji tentokrát pod vzrostlou borovici.

„Pod stromem je příjemný stín. Borovice je jediným velkým stromem na naší zahradě. Když jsou velká parna, tak se nikde jinde nedá sedět. Žádný slunečník nenahradí strom,“ usmívá se pan Adam.

Terasa je založená na kamenech

Pod stromem mívala rodina provizorní sezení se stolečkem a židličkami. „Nerostla tam žádná tráva. Seděli jsme tak buď v hlíně, nebo po dešti rovnou v bahně. Židle se pak propadaly a dělaly - s nadsázkou řečeno - golfové jamky. A tak jsem si řekl, že letos to bude jinak,“ vzpomíná kutil.

Parádní ohniště, které Jan Ranik vyrobil svépomocí, má průměr 60 centimetrů
Šikula z Podbořan vyrobil ohniště z bojleru ze šrotiště. Otestuje ho prý maminka

Aby stromu neublížil, rozhodl se pan Adam terasu založit na kameny, které jsou pouze urovnané. „Jsou z okolních polí. Kameny vytahují z půdy zemědělci. Jeden známý mi dá vždy vědět, že někde vyvezli hromadu šutrů a že si je můžu odvézt,“ pochvaluje si.

„Základ jsem zvolil plovoucí. Kameny jsou zakopané jen lehce ve svahu, abych se dostal do roviny. Zevnitř jsou pak nahozené betonem. Potřeboval jsem je trošku zpevnit a propojit. Použil jsem beton namíchaný ručně v kolečku. Nebyl suchý, ani vlhký. Nahodil jsem ho jen tak lžící bez šalování,“ popisuje pan Adam.

Smrkové trámy jde snadno vyměnit

Na základový pás z kamenů uložil kutil dřevěné trámy. „Z pily jsem koupil smrkové, které jsem z venkovní strany lehce opracoval pořízem, aby dostaly vzhled staršího dřeva,“ přibližuje kutil. „Důležitější ale je, že trámy jsou jen na dřevěných kolících, takže jsou jednoduše vyměnitelné. Když trám za deset let vyhnije, vyrazím ho ven a nahradím jiným,“ dodává.


Nahrává se anketa ...

Celá plocha terasy o rozměrech 3,5 krát 3 metry je pod dlažbou vysypaná makadamem. „Radil jsem se se známým, který je arboristou. Nechtěli jsme stromu nějak ublížit. A právě on mi poradil, že borovice má kořeny hodně do hloubky a že tahá spodní vodu,“ vysvětluje pan Adam.

„Některým lidem na facebookových stránkách se moje řešení nelíbilo. Okomentovali to tak, že jsem stromu ublížil a že terasa vypadá jako náměstí. Podle arboristy je to ale v pořádku, což je pro mě hlavní,“ nedělá si pan Adam z poznámek internetových odborníků těžkou hlavu.

Uvnitř terasy je vrstva makadamu.Uvnitř terasy je vrstva makadamuZdroj: Deník/Denis Drahoš

Kutil prý postupoval tak, že si vyrobil ze dřeva přípravek ve tvaru T a makadam hutnil ručně. „Bušil jsem jako za starých časů. Tím jsem kameny trošku urovnal. Nahoru jsem pak navezl jemnější frakci makadamu. Je to vlastně stejná skladba, jako když se dělá zámková dlažba. Má to také výhodu v tom, že tato skladba je propustná pro vodu,“ říká.

Použili dlažbu z travertinu

Jako dlažbu kutil použil řezaný travertin, který ve spárách obsypal zásypovým pískem. „Travertin je docela drahý materiál. Ale poslechl jsem manželku a udělal jsem dobře,“ usmívá se pan Adam.

Už dříve prý zvolili béžovou variantu k bazénu, tady použili šedou. „Výhodou travertinu je, že je leštěný. Na stromech jsou samozřejmě ptáci, kteří se neptají a občas na terasu kálejí. Kdybych použil zámkovku nebo jinou hrubou dlažbu, tak bych to musel složitě čistit. Z travertinu to prostě jen zametete a je čisto,“ pochvaluje si kutil.

Výroba ptačí budky nebyla pro Jaroslava Sobotu nijak složitá. Se dřevem totiž pracuje rád a často
Kutil chtěl postavit budky ptákům. Nevěřili byste, jaké využití nakonec mají

Na terase pracoval o volných chvílích. „Terasu máme hotovou zhruba dva měsíce. Vyšlo to pohodovým tempem na dva pracovní víkendy. Použil jsem dvě frakce štěrku za zhruba 1400 korun, dřevo z pily stálo okolo 800 korun a travertin vyšel na 15 tisíc,“ počítá náklady na svou novou krásnou terasu.

Podobně jako pan Adam realizovali jednoduché a užitečné nápady i další kutilové. Inspirujte se v článcích níže: