Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zindulka: 'Neúspěch nesmí nikoho odradit'

Hradec Králové - Věk není pro význačného českého herce překážkou. Oplývá bystrým úsudkem a pohotovými reakcemi. Pracuje i ve věku devětasedmdesáti let.

7.11.2011
SDÍLEJ:

Herec Stanislav Zindulka při podepisování své autobiografické knihy.Foto: Deník/ Jan Jelínek

Známý divadelní a filmový herec Stanislav Zindulka, který dlouhá léta působil v hradeckém Klicperově divadle, promlouval o své profesi a bilancoval nad různými tématy.


Rozhovor Deníku

Na kterého režiséra z oblasti divadla či filmu vzpomínáte nejraději?
Velké setkání pro mě byla spolupráce s Karlem Kachyňou, u kterého jsem točil svou první velkou roli. Seriál, jestli tomu můžu tak říkat, protože dnes zní takový název spíše hanlivě. Ale ve vší vážnosti to bylo skutečné umělecké dílo s názvem Vlak dětství a naděje. Na režiséra první velké role člověk totiž nezapomíná. Pak jsem s ním točil ještě několik dalších věcí a měl pro mě mimořádný význam, protože mě učil trochu z té filmové abecedy a uvedl mě do filmového světa.

Občas jste v některých pramenech uváděn jako herec malých rolí. Ztotožňujete se s tímto označením?
Takové označení určitě nepřijímám. Od začátku jsem se divil, proč tomu tak je. Když jsem například za své divadelní éry začínal, tak jsem hrál velké role. Stejná situace byla i v televizi. Hrál jsem některé menší role ve filmu, což je pravda, ale nevím, kde se taková nálepka vzala. Myslím, že není pravdivá, protože to se říká o hercích, kteří hrají tak zvané čurdy, což u mě nepřipadá v úvahu.

Jaká role vám nejvíce ulpěla?

Bylo jich samozřejmě více. U divadla jsem šestapadesát let. Nedávno jsem vydal knížku, kde je soupis mých rolí. Nestačil jsme se divit, jaký počet postav jsem na jevišti ztvárnil. Nejvíce vzpomínám na Augusta, Augusta, Augusta Pavla Kohouta. Tím jsem začínal v Brně. Pokud jde o filmové postavy, tak je to zejména Josef Pumplmě z Vlaku dětství a naděje. Velice rád myslím na výraznou roli ve filmu Vladimíra Michálka Babí léto.

Splnil jste si jako herec všechny své sny?

Myslím si, že udělení Thálie mi splnilo daleko víc snů, než kam až sahala má představivost. Jistěže jsem měl nějakou představu, že bych si třeba zahrál Cyrana. To mě sice nepotkalo, ale nemůžu si stěžovat. Měl jsem spoustu nádherných rolí a nevidím zde žádný dluh.


Jak pohlížíte na generaci dnešních herců?

Kromě výjimek jsou herci, kteří si nesou jednu roli či typ. Doba s sebou totiž nese jistou chudobu a omezenost. Dříve, když herec nastoupil do oblastního divadla, a tak jsme začínali všichni, dostával množství různých podnětů a možností. Dnes herci dostávají role na tělo. Mohou je zvládat dobře. Když ale potom přijde mimořádná charakterní role, tak už s tím mají velikou práci, a to i pokud jde o hereckou techniku. Mně se zdá, a není to jen můj názor, že dnešní herci nemají příliš dobré technické vybavení - například po hlasové a jazykové stránce mívají na velkém jevišti problém. Může jít i o snahu o falešnou přirozenost.


Jaké předpoklady by měl splňovat dobrý herec?

Pokud má talent, tak potřebuje i pevnou vůli. Protože talent umí velice rychle zakrnět. Je třeba se neustále rozvíjet. Souvisí to i se vzděláním a četbou, člověk musí sahat do různých oblastí. Také je důležitá pozorovací schopnost.


Čemu vás naučila herecká profese?

Naučila mě rozhodně kázni. Uvědomil jsme si, že člověk musí umět hospodařit se svými silami. A jak utíkají roky, tak i hospodařit s časem.


Ponořil jste se někdy do role více než bylo zdrávo?

Určitě. Za dlouhá léta v profesi jsem nadělal spoustu všelijakých kotrmelců a zažil jsem samozřejmě i spousty neúspěchů. Tomu se nemůžete vyhnout. Na přehánění si člověk musí dávat dobrý pozor. Svou úlohu může sehrát i režisér, který herce usměrní.


Když se ohlédnete zpět, co vás napadne?
Ještě není všem dnům konec a nevím, co mě ještě může potkat. Myslím si, že moje životní cesta byla šťastná. Vůbec nelituji, že jsem do Prahy přišel až ve svých sedmapadesáti letech. Dvanáct let jsem působil i v Hradci. Na ta léta nezapomenu. Mnohému jsem se od svých kolegů naučil - více než ve škole. Pak jsem byl dvaadvacet let v Brně. Měl jsem před Prahou spoustu možností, které by mi hlavní město nenabídlo. Člověk se totiž nesmí bát začít od začátku, od píky. Tenhle bod člověk nesmí přeskočit, nemůže jen tak být hotový, musí se to naučit. Není dobré se nechat odradit neúspěchem, stejně jako je škodlivé nechat se omámit úspěchem.

Jak vzpomínáte na Hradec Králové?

Do hradeckého divadla jsem přišel v době, kdy mělo dobrou pověst a dobrý soubor. Byly tu vynikající herečky, které jsem obdivoval, a spousta zajímavých charakterních herců. Měl jsem se tedy od nich co učit. Byl tu bohatý repertoár. Každou sezonu jsem dostával tři až pět velkých rolí. Povedlo se mi tady „otřískat”. Byly i neúspěchy. Je však důležité je dobře zpracovat, protože tím se mnoho věcí naučíte.


Pro minulý režim jste byl kádrově nečistý. Co to pro vás znamenalo?

Z divadla jsem neodešel. Výpověď jsem nedostal. Na nějakou dobu jsem nemohl pracovat ve filmu, v televizi a rádiu, což se občas podařilo prolomit, protože zákaz měl spíš regionální charakter. Občas jsem se dostal do Prahy a něco tam dělal. Většinou jsem hrál pouze divadlo, takže újmou jsem netrpěl. Dělal jsem i své vlastní pořady, s nimiž jsem jezdil po celé republice.

Jak se díváte na fakt, že dvě dekády po revoluci se
 v Česku tak daří levici?

Lidé mají bohužel špatnou paměť. Také politická garnitura je nekvalitní a tyto možnosti poskytují živnou půdu pro nárůst levicových voličů. Často slyším říkat, že za komunistů bylo lépe. To je rouhání, takoví lidé buď nemyslí, a nebo nemají paměť. Samozřejmě že nebylo. Jenomže ani teď to není zcela v pořádku.

Autor: Jan Odstrčil

7.11.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační fotografie.

Dobruška ovládla i druhé derby s Krčínem, vítězný obrat přišel až po změně stran

Ilustrační foto.

Češi v cizině se k volebním urnám nehrnou

Chrudim dvakrát udeřila v oslabení

Východní Čechy - Krajská hokejová liga: Jičín je stále bez ztráty, na bydžovském ledě rozhodl zápas ve třetí třetině.

Neštěstí na Pražské. Pod koly kamionu zemřela žena

Královéhradecko, Náchod - Ve čtvrtek krátce před 14. hodinou došlo v Náchodě na Pražské, nedaleko mlýna, k tragické nehodě. Jednaosmdesátiletá žena, která se snažila přejít silnici v rekonstrukci, skončila pod koly kamionu. Vážným zraněním na místě podlehla.

Z hornické bašty je skanzen

Královéhradecko, Žacléř /FOTO/ - Taková to byla pýcha. Čtyři staletí žacléřského hornictví dnes připomíná už jen industriální skanzen.

Továrna na sníh už chrlí zásoby na Černé hoře

Královéhradecko, Janské Lázně - SkiResort se připravuje na zimní sezonu, kterou chce zahájit v polovině listopadu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení