Druhý ročník akce uspořádalo občanské sdružení ProPřepychy, znovu byla připomenuta památka bývalého dirigenta Posádkové hudby v Praze a přepyšského rodáka Karla Pšeničného. Kromě dalších uskupení, která se v úterý vystřídala na pódiu, se na přepyšském hřišti, kam byl festival oproti původním plánům přesunut, měl pohybovat i herec, scénárista, Cimrmanolog a propagátor dechovky Miloň Čepelka.

„V rámci zachováni tradice jsme se snažili, abychom posluchačům přinesli zase něco nového. Myslím, že letos se nám to skutečně podařilo. Měli jsme tu krále české dechovky Josefa Zímu, vystoupil žesťový kvintet Ústřední hudby armády České republiky, což je vrcholné profesionální těleso. I když je to komorní skupina, řekl bych, že diváci byli spokojeni, byla to hudba na vysoké úrovni. Dále jsme měli dechový orchestr Bekras z Litomyšle a tradičně Opočenku,“ shrnul náplň druhého ročníku festivalu Vladimír Zdeněk starší, jednatel pořádajícího občanského sdružení ProPřepychy.

Právě s nejen v rychnovském regionu oblíbenou Opočenskou si v závěru odpoledního programu zazpíval Josef Zíma. „Předseda našeho sdružení má z titulu své funkce šéfredaktora zpravodajství regionální televize možnost se s těmito lidmi kontaktovat, u pana Zímy tomu tak bylo tři měsíce dopředu. On má pro takové vesnické festivaly pochopení a pozvání přijal.“ Tato skutečnost přilákala mnoho posluchačů.

V programu festivalu postupně vystoupily mažoretky Colloredo z Opočna, dechová hudba Bekras, komorní žesťový kvintet Ústřední hudby AČR, Opočenka a Josef Zíma. Největším nepřítelem při přípravách údajně bylo počasí. „Ještě v neděli tu bylo šíleně, ale modlili jsme se a věřili meteorologům, kteří na úterý slibovali, že se to vylepší,“ prozradil Zdeněk. A jelikož nepršelo, v hledišti se prý mohlo tísnit okolo osmi set platících posluchačů. Jenže připočíst k tomu bylo nutné ještě některé další skupiny, které měly buď zlevněné vstupné, jako třeba Domov Dědina z Opočna, nebo se podílely na organizaci. To mohla být další stovka lidí.

A právě velký zájem v řadách veřejnosti o festival vedl ke změně jeho umístění. Původně se totiž měl odehrát v prostorách před kostelem sv. Prokopa, ale nakonec se vše přesunulo na fotbalové hřiště. „Měli jsme signály o tom, že přijde hodně lidí, protože nám volali i ze Dvora Králové, jedna paní přijela až z Poděbrad. Prostor u kostela je sice krásný, má svoje charisma, ale tolik lidí tam nenatlačíte, prostor je omezený i z hlediska parkování,“ poznamenal závěrem Vladimír Zdeněk.