Zároveň se musím omluvit, protože slibované historické kostýmy jsme nestihli připravit. Tak snad příští rok," oznámil na úvod Hradozámecké noci průvodce Aleš Jelínek oblečený do značně obnošeného trika a způsobil tím u většiny návštěvníků, kteří se nechali nalákat na oživlé postavy minulosti, první menší šok.

Než se však stačili „oklepat", už do prostor africké síně doslova vlétl – hoden svého jména – doktor Holub (tedy ve skutečnosti Matouš Vanča oděný jako známý cestovatel) a vše začalo. Vtipnými dialogy s průvodcem předali přítomným tolik zajímavých informaci o možném propojení zámku s cestovatelem a původu vystavených exemplářů, že mnozí takříkajíc lapali po dechu.

Cesta nočním zámkem pokračovala v prvním podlaží, kde se zpoza dveří pokoje „vyloupla" Zlá Manda (Lucie Svitáková), která svou zlobou zcela zesinala. A pak se už postavy z historie i fantazie scénáristů opočenské noci střídaly jako na běžícím páse.

Spojující nitkou byla opravdová nit

Císařská vychovatelka Louise von Sturmfeder (Kristýna Grebeňová), zloděj (Martin Svoboda), zámecký kustod a ceremoniář (David Miffek), hubatá služebná (Veronika Rýznarová), kněžna Marie Isabella z Mansfeldu (Šárka Svitáková), malířka (Jitka Svobodová), empírová dáma (Eliška Fléglová), guvernantka (Veronika Matoušová) a dvě komtesy (Kateřiny Kouřilová a Rýdlová) – všichni ve skvěle padnoucích oděvech předávali humornou formou nejen informace týkající se renesančního skvostu, ale zároveň hráli svoje role tak dokonale, že by mohli směle konkurovat na divadelních prknech a nebo, v případě skvělého Davida Miffka, přímo profesionálnímu ceremoniáři na hradě s velkým „H", tedy na tom Pražském.

Do historických postav se přitom převtělili současní nebo minulí průvodci opočenským zámkem: „Tým Hradozámecké noci tvoří bývalí průvodci, kteří si jezdí do Opočna „zařádit" a vlastně zavzpomínat na průvodcovskou činnost," podotkl s úsměvem Milan Junek ze správy zámku.

Nitkou, která vedle nadšení protagonistů spojila všechny výstupy, byla nit opravdová v rukou zkušené Aleny Zvolánkové, autorky kostýmů – každá skupina návštěvníků byla v průběhu pobytu na zámku svědkem jakési malé módní přehlídky výtvorů z její dílny, doplněné množstvím vskutku zajímavých informací. Tak například empírová dáma o době, kdy „žila", prozradila: „Móda se z Paříže šířila do evropských metropolí pomocí nastrojených loutek. Jejich šíření zakázal až Napoleon kvůli údajnému zneužívání pro špionáž."

Spokojenost účastníků byla náramná, zvláště takových, co se aktivně zapojovali do rozehraného děje, k čemuž je natěšení průvodci často „ponoukali".
A dovětek na závěr: Hradozámecká noc v Opočně – především však její druhá polovina – měla skvělé entrée v podobě stylově nasvícených arkád a vystoupení účastníků kurzu renesančních tanců na nádvoří za doprovodu historických nástrojů členů skupiny La bilancetta. Obrovský měsíc v úplňku, právě odtud velmi dobře pozorovatelný, atmosféru jedinečnosti večera ještě umocnil.

Dana Ehlová