K takovým lidem patřil kostelecký rodák, občan Josef Tejkl, pro všechny, kdo ho měli rádi, Pepa. Kamarád do nepohody, spolehlivý kolega, citlivý, vnímavý pedagog nejprve na základní škole, poté zejména na Základní umělecké škole v Hradci Králové, kde ovlivnil a formoval celé generace mladých adeptů především slovesných oborů.

Zakladatel později mimořádně úspěšného souboru Černí šviháci v rodném městě Kostelec nad Orlicí, iniciátor svérázné přehlídky Lojzíkův Machov, pozorný a poučený dlouholetý porotce slovních amatérských vystoupení, výkonný člen redakce krajského listu Hromada, kde se, podobně jako v celostátních listech, projevoval jako publicista břitkého, svižného stylu, milovník a výtečný vládce českým jazykem, kterým začínal udivovat divadelní kritiky zabývající se texty jeho originálních divadelních her, které většinou sám jako režisér uváděl do života a dovedl až na stupně v amatérském divadle nejvyšší - na Jiráskův Hronov.

Byl zároveň pokorným a mimořádně chápavým adaptátorem zejména ruské literární klasiky, vzděláním výtvarník múzického cítění, velmi informovaný historik filozofující téměř nepřestojně nad během světa a toužící prostřednictvím svých dramatických děl nastavit zrcadlo světu právě teď a tady.
V neposlední řadě nadšený fotograf, obdivovatel veškeré přírody, dobrodružný cestovatel a horolezec po nejvzdálenějších částech planety. Básník, snivec, vášnivý vyznavač života, v němž mu nic lidského nebylo cizí.

Osobní život Pepův byl před několika lety silně poznamenán tragedií tak nezměrnou, že ji snad ani déle už nemohl přežít: při vysokohorské túře mu v náručí zemřel jeho milovaný tehdy asi devítiletý synek. Otec odešel za ním symbolicky na horském výletě 4. dubna 2009, v předvečer Květné neděle.
Na Pepu Tejkla, jeho život a dílo se nedá zapomenout. O tom jsme přesvědčeni všichni, kteří jsme měli to štěstí poznat ho zblízka.

Na tváři lehký smích, hluboký v srdci žal, to byl Josef Tejkl, hledač pravdy a apoštol dobrého žití.

S hlubokou soustrastí k jeho blízkým a bolestí v duši jsme se s ním rozloučili na Velký pátek 10. dubna ve smuteční síni v Hradci Králové - Kuklenách. Budiž mu dlouhá paměť.

Jana Albrechtová