VYBRAT REGION
Zavřít mapu

„Velké pravdy jsou vždy velmi jednoduché“

Rychnov n. K. – JAN ZEMEN vykročil do velkého světa hudby z Rychnova a dnes  patří mezi špičkové hudebníky, výjimečné lidi. Je si toho vědom, přesto neztratil pokoru, ale také potřebný nadhled. Potlesk nadšeného publika ho těší, ale největší radost mívá z výsledků  své práce s malými adepty hry na violoncello. Bylo pro mě mimořádným zážitkem strávit s ním část jednoho pátečního odpoledne.  

22.11.2013
SDÍLEJ:

Pocházíte z rodiny učitele tělocviku a fotbalového trenéra. Kdo ve Vás objevil hudební geny?
Hudebníci jsou u nás v rodině úplně všichni včetně tatínka. Ten pochází z Volyně v Pošumaví, kde chodil na klarinet k legendárnímu Bedřichu Zákosteleckém, u něhož studoval např. i první klarinetista České filharmonie pan Bláha, to není špatná společnost, co říkáte? Ze stejné třídy je i můj strýc, který později vystudoval konzervatoř v Plzni. Dědeček byl dlouholetým ředitelem ZUŠ v Týništi nad Orlicí a babička má zase blízký vztah k dramatickému umění. A hlavně, maminka je vynikající klavírní pedagožkou. Asi nebylo pochyb hned od začátku, hudba se prolíná celou naší rodinou.

A co Vaši mladší bratři?
Prostřední, Petr také vystudoval violoncello na pardubické konzervatoři a nejmladší, Pavel vsoučasné době studuje klavír a klarinet na konzervatoři v Českých Budějovicích.. Pavel je pro násjedním velkým překvapením, minulý rok měl např. recitál na Pražském jaru a zatím vždy vyhrál každou soutěž, na kterou přijel. Párkrát za život se mi povedlo sednout jako sólista před orchestr – Filharmonii Hradec Králové, Pardubickou nebo Teplickou filharmonii, ale to, co jemu, se mi zatím nepovedlo. Na Pražském jaru v podstatě musím hrát už jen proto, abych doma stále zůstalstarším bratrem. :-)

Nikdy jste neuvažoval honit se po trávníku za kulatým nesmyslem?
O to jsem samozřejmě usiloval celé dětství, pro taťku znamená fotbal hodně a chtěl jsemse mu zavděčit. Naneštěstí jsem na to zoufale nešikovný, takže jsem toho nakonec přeci jen nechal asoustředil se raději na violoncello.

Od začátku jste hrál na tento nástroj?
Ne ne a jsem tomu dnes moc rád. Původně jsem hrál u maminky na klavír a violoncello bylov určité chvíli možná dokonce protestem. Cvičit se ze začátku nechce opravdu nikomu, a když máteještě paní učitelku doma… Nakonec ale musím říct, že jsem za určitou klavírní zběhlost velicevděčný a můj názor je, že začínat na klavír je pro malé děti velikým plusem, protože na rozdíl odhráčů na melodické nástroje získají hned od počátku celkovou harmonickou představu o muzicejako celku.

Co je při hře na violoncello nejtěžší?
Nejtěžší…velké pravdy jsou většinou jednoduché, proto i hra na violoncello je podsprávným vedením příjemnou dynamickou záležitostí, ale bez práce to samozřejmě nejde. Usmyčcových nástrojů je největší oříšek, jak to po 11 letech praxe vnímám, naučit děti „důvěřovat"smyčci, že jim nevypadne z ruky pokaždé, když ho přestanou křečovitě svírat. Protože hezkýměkký tón, který všichni známe z nahrávek se ozve teprve poté, co ruka na smyčci změkne adokonale s ním splyne. To je bohužel dlouhodobý proces a nedá se to uspěchat.

Kdy jste se rozhodl, že se budete hudbou živit?
K tomu to asi spělo vždycky. Měl jsem úžasné štěstí na učitele jak teorie, tak i violoncella.Začínal jsem u Jany Formanové, což je houslistka, a violoncello měla spíš jako zálibu. Sama jezdila na hodiny do Hradce Králové k paní učitelce Benýškové, ke které jsem postupně přešel i já. Díky paní učitelce, která je i dnes stále skvělou energickou pedagožkou, jsem se mimo jiné dostal i dosmyčcového orchestru Primavera, jenž donedávna skvěle vedl houslista Jaromír Křováček. Díkyněmu jsme se už jako děti dostali např. do Švýcarska, Francie nebo do Ameriky. Najednou muzika už nebyla hraním do šuplíku, ale spojovala nás dohromady a zažívali jsme něco, co bychom jinak neměli šanci. Vše šlo jakoby samovolně. Během studií na gymnáziu jsem udělal zkoušky na konzervatoř v Pardubicích. Tam vzal můj osud pevně do rukou pan prof. Josef Krečmer a už nebylo návratu. :-)

Je něco, co Vám v této branži vzalo počáteční iluze?
Ne. Každé prázdniny nás dědeček bral společně s bratry s sebou na hudební kurzy doBechyně, kde učil pan Evžen Rattay, který měl Stradivariho cello. Už jenom setkání s tímto mistremsvého nástroje a také s instrumentem 250 let starým, bylo jako pohádka. To byl vhled do úplnějiného světa. V Rychnově jsem byl jedním z mnoha, na těchto kurzech jsem si mohl uvědomit, žejsem něčím výjimečný. Otevíralo mi to velký prostor, svět se obrovsky zvětšil a tak to fungujedodnes. Patřit do hudebního světa znamená každodenní setkávání s fantastickými zajímavými lidmia neustále se rozšiřující obzor.

Stále ještě studujete na AMU a ve švýcarském Lucernu?
Nene. Tento rok jsem odabsolvoval magisterské studium. Na konzervatoř i vysokou školubudu vždy vzpomínat jen v nejlepším. Měl jsem možnost studovat u tří českých violoncellovýchvelikánů. Bylo pro mě zajímavé pozorovat, co se jaký pedagog snažil předat. Každý můj pedagogmě ohromným způsobem posunul dopředu a každý něčím jiným. Nejsou si osobnostně podobní,přitom v celkovém kontextu mého názoru na muziku má každý velký díl a není to dělitelné. Určitěje dobře vystřídat více pedagogů. Studoval jsem u prof. Josefa Krečmera, na AMU u prof.Miroslava Petráše a ve Švýcarsku u prof.Marka Jerieho, každý z nich mi změnil pohled na umění.

Jak jsem říkal, sólová studia jsem již dokončil, ale hned od příštího roku budeme dál studovat na pražské HAMU se souborem Kalliope trio Praque komorní hudbu. Pro mě je to nejlepší cesta, jak si sáhnout zase do jiné oblasti, jiného nástrojového obsazení, kde cello najednou musí hodně zpívat vedle sólových houslí a velkého sólového klavíru. Zřejmě se vše daří, protože již teď jsme dostali nabídku koncertu na festivalu Pražské jaro 2014.

Jak jste se dostal do Švýcarska?
Na HAMU jsem využil zahraniční stáže přes program Erasmus. Marek Jerie je jedním ze špičkových zahraničních pedagogů, spolu s manželkou Beatrix založili již před 26 lety novoukoncertní řadu Kammermusik um halb acht a dalo by se říct, že ve Švýcarsku tvoří takový ostrovČeské kultury. Švýcarsko reprezentuje ve svých pedagogických přístupech rovnost rolí, není tedyvýjimkou, když si pedagog se studenty tyká. Je to úplně jiný model než v Čechách, vše je ovzájemném dialogu. Naštěstí všichni moji pedagogové byli v tomto směru reformní a pro mě bylopříjemné moci se ptát, ale také projevovat vlastní názory.

Máte pocit, že děláte právě to, co jste dělat chtěl?
Nejsem si jistý, zda jsem vždy věděl, co přesně chci dělat. A proto jsem se hned od 18 let snažil spektrum činností co nejvíce rozšířit, abych měl z čeho vybírat. Začal jsem učit na ZUŠ v Týništi nad Orlicí, později v Třebechovicích pod Orebem, teď v Hradci Králové, od roku 2012 i na konzervatoři v Pardubicích. Učitelství, které je v naší rodině - všichni jsou vlastně učitelé, je mi asi nejbližší. Je hezké zažít dobrodružství na podiu a moci si poslechnout potlesk v Rudolfinu, ale pro posluchače je to jen otázka jednoho koncertu a přímého zážitku z něj. U učení vidím dlouhodobý efekt mé práce. Už mám několik případů, kdy dětem opravdu hmatatelně pomohlo, že mohly chodit do individuální výuky – tak říkajíc jeden na jednoho.

Jste také členem Praque cello quartet?
Ano. Hrajeme ve složení Jan Zvěřina, Petr Špaček, Ivan Vokáč a já, takže je to kvarteto čtyřznamenitých violoncellistů. Děláme si legraci, že by se nám dalo neoficiálně říkat Petrášovi chlapci, protože jsme od stejného pana profesora z HAMU.

Neobvyklé je na našem kvartetu to, že se nesnažíme hrát pouze a jen klasický repertoár, alenaopak k sobě lidi co nejvíce přitáhnout písničkami, které znají. Začínali jsme také se skladbamiod Apokalyptiky, finské metalové kapely a také jsme upravovali skladby na přání diváků. Postupně se nám rozrůstal repertoár a teď se k němu snažíme netradičním způsobem připojit i klasickou hudbu. Například si posluchači mohou poslechnout Variace na Rokokové téma P.I.Čajkovského, které jsme jinak zvyklí hrát spíš jako sólisté před orchestrem. Ovšem zahrajeme je tak, že si mezi sebou sólový part losujeme až těsně před koncertem nebo dokonce na pódiu. Snažíme se dělat legraci a hudbu zpopularizovat. A co je novinka? Že nám vzniklo první hudební minidivadlo. Teď už vzniká dokonce druhý opus. V humoristickém ohledu navazujeme tak trochu na Pinguin kvarteto, které v Čechách jako první dělalo jakousi hudební cimrmaniádu a snažili se ukázat kvalitní hudební humor.

Divadlo? Jak vás to napadlo?
Byl to experiment, kdy jsme se snažili využít co nejvíc zvukomalebných prostředků, kterécello umí. Lidi si poslechnou sanitku, auto, krávu, dokonce kardiomonitor – všechno možné, tak aby byla zvuková kulisa scénky vytvořena jenom s použitím violoncell, které jsou navíc v příběhu činoherně účastné. To nás moc baví a lidi zjevně taky.

Letos jste vydali další CD. Co na něm posluchači najdou?Právě jsme natočili nové CD. Zbývá doladit pár maličkostí v bookletu a půjde do výroby.V polovině ledna by měl být křest v Saleziánském divadle na Kobyliském náměstí v Praze. Je topřehlídka všech barevných možností cella jako nástroje. Jsou tam jazzové písničky, kytarové,filmová hudba i trochu perel klasického repertoáru…myslím, že bude moc hezké v té veliké škálestylů, které si tam bude moci posluchač najít. Oslovili jsme i hosty, kteří nám vypomáhají. např. naperkuse a bicí. Zkoušíme, co všechno violoncello umí, a stále jsme překvapeni.

Hrajete ve více uskupeních?
Máme nově vzniklé Kalliopé trio Prague, PCQ, Barocco sempre giovanne a v Prazev Komorní Talichově filharmonii. Externě mám sváteční možnost vystupovat i v České filharmonii.Dostat se do České filharmonie by pro mě byl asi největší hudební dárek.

Co vás čeká v nejbližší době?
S PCQ nás čeká příjemná povinnost pokřtít zmíněnou novou desku, s triem nás čeká Pražské jaro. A abych nevynechal ani moje milé Barocco, tak tam nás např. v prosinci čeká překrásnýkoncert v Basileji.

Jak odpočíváte?
To je, myslím, kouzlo muziky. I když pořád pracujeme, tak stále děláme to, co nás baví. Jeto pro mě nejlepší forma aktivního odpočinku. Říká se, čím víc má člověk, co nabídnout, tím víc setoho po něm bude vyžadovat. Když tohle člověk bere poctivě, tak se opravdu nezastaví.

Na co rád vzpomínáte v souvislosti s Rychnovem?
Rychnov pro mě určitě znamená dětství a všechno, co k tomu patří. Jinak určitě moc rád vzpomínám např. na dobu strávenou v kapele Oboroh v čele s písničkářem a filozofem Slávkem Klecandrem. A samozřejmě na Poláčkovo léto, které pro nás bylo vždy symbolem toho opravdu velkého podia s velkým P. Proto mám velkou radost, že jsme se s bratrem mohli, vlastně již podruhé, s recitálovým programem v prostoru rychnovské synagogy objevit i my, právě v rámcitohoto festivalu.

Dana Ehlová

Autor: Redakce

22.11.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

Výroba - Výroba Obsluha strojů 14 000 Kč

Obsluha strojů na výrobu pečiva, čokolády a cukrovinek Obsluha strojů a zařízení na výrobu pečiva. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Nepřetržitý provoz, úvazek: . Mzda min. 14000 kč, mzda max. 20000 kč. Volných pracovních míst: 5. Poznámka: Kontakt zasláním životopisu na e-mail vedouci@beas.cz., - vyučení v oboru výhodou, NENÍ podmínkou, - nepřetržitý provoz - vlastní doprava do zaměstnání (veřejná doprava nenavazuje na směny), - pracovní poměr na dobu určitou 1 rok s možností prodložení.. Pracoviště: Beas, a.s., pekárna lično, 517 41 Kostelec nad Orlicí. Informace: Ladislav Jirčík, .

Technika a elektrotechnika - Technika a elektrotechnika Strojírenský dělník, 20 000 Kč

Obsluha zařízení na tažení a protlačování kovů Převíječ drátu. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Nepřetržitý provoz, úvazek: . Mzda min. 20000 kč, mzda max. 30000 kč. Volných pracovních míst: 15. Poznámka: Kontakt telefonicky nebo zasláním životopisu na e-mail hana.mikyskova@esab.cz, - ZŠ, - fyzická zdatnost - manipulace s cívkami o váze 16 kg , - perspektivní zaměstnání ve stabilizovaném kolektivu, - 5 týdnů dovolené, vlastní stravování pro všechny směny včetně sobot a nedělí.. Pracoviště: Esab cz, s.r.o., člen koncernu, Smetanovo nábřeží, č.p. 334, 517 54 Vamberk. Informace: Hana Mikysková, +420 494 501 168.

Doprava a logistika - Doprava a logistika Skladník 25 000 Kč

Skladníci, obsluha manipulačních vozíků Vedoucí skladník. Požadované vzdělání: nižší střední odborné. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 25000 kč, mzda max. 28000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Kontakt telefonicky nebo zasláním životopisu na e-mail briza@stamont.eu., - NSO (nejlépe v oboru stavebnictví), - praxe v oboru 1 rok, - znalost stavebních materiálů a praxe ve skladové činnosti , - obchodní dovednosti, - řidičský průkaz sk. B, - průkaz na řízení VZV, - fyzická zdatnost - manipulace se stavebním materiálem, - pracovní soboty, - řízení kolektivu do 5 pracovníků.. Pracoviště: Stamont cz s.r.o., Soukenická, č.p. 590, 516 01 Rychnov nad Kněžnou. Informace: Pavel Bříza, +420 775 775 729.

Technika a elektrotechnika - Technika a elektrotechnika Strojní inženýr 30 000 Kč

Strojní inženýři kontroly a řízení kvality Quality Engineer. Požadované vzdělání: úso s maturitou (bez vyučení). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 30000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Co u nás budete dělat?, - operativní řešení vzniklých komplikací, neshod, vad a problémů v oblasti kvality, vč. stanovení nápravných a preventivních opatření, - odpovědnost za průběh vzorkování výrobků, - řešení reklamací (zákazník, dodavatel, interní), - kontrola dodržování technologické a metrologické kázně, - spolupráce na tvorbě kontrolních měřících pracovišť, , Co by vám nemělo chybět?, - SŠ vzdělání, strojírenské zaměření výhodou, - praxe v oblasti kvality , - znalost AJ (aktivně slovem i písmem), - základní znalost ISO 9001, - znalost práce na PC , - řidičský průkaz sk. B, - samostatnost, asertivita, komunikativnost, důslednost, , Co Vám nabízíme?, - roční bonus, - 13. mzdu, - 5 týdnů dovolené, - dotované stravování a jídelnu s doplňkovým prodejem, - příspěvek na penzijní připojištění, - docházkový bonus , - program benefitů Cafeterie, - možnost profesního růstu. Pracoviště: Assa abloy czech & slovakia s.r.o., Strojnická, č.p. 633, 516 01 Rychnov nad Kněžnou. Informace: Jana Dostálová, +420 602 581 767,494 511 124.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Z Bílé Třemešné je kruhový objezd

Trénink královéhradeckých fotbalistů.
18

Andílky ne, chce čerty...

Šílenosti přilákaly prodavače z Moskvy i partičku z Hongkongu

Královéhradecko, Trutnov - Obscénní a extrémní divadlo loni přitáhlo na trutnovské Bojiště zástupce 65 národností. Rovněž letos skládá mozaiku účastníků jubilejního 20. ročníku nejtvrdšího hudebního festivalu pestrá národnostní paleta.

Sabou: Tvoříme tým, který by měl mít ligové parametry

Hradec Králové - Na židli výkonného ředitele klubu sedí Jiří Sabou přes půl roku. Před startem nové sezony FORTUNA:NÁRODNÍ LIGY je v prognózách a cílech mužstva opatrný.

Stavaři musí odstranit sedmdesát vad

Královéhradecko, Hronov - Město informovalo, že začalo řízení o předání a převzetí stavby „Revitalizace parku A. Jiráska - Hronov“ mezi dodavatelem stavebních prací a investorem - městem Hronov.

NEOBYČEJNÉ STAROSTOVÁNÍ: Lucie Potůčková v čele odporu občanů proti festivalu

Královéhradecko, Mladé Buky - Seriál Deníku s názvem Neobyčejné starostování odhaluje nevšední náplň práce podkrkonošských starostů. Tentokrát jedeme do Mladých Buků za Lucií Potůčkovou.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT