Nic není náhodné. Ani název filmu, který natočil v roce 2009 jeden z posledních žijících klasiků moderní světové kinematografie Andrzej Wajda. Jeho film Puškvorec, který byl oceněný Cenou mezinárodní filmové kritiky v rámci Evropských filmových cen a Cenou Alfreda Bauera na MFF v Berlíně, bude posledním filmem Projektu 100, který dnes ve 20 hodin uvede Kino 70 Dobruška.

Před šestašedesáti lety na konci dubna doznívala válka. Ale otázkou zůstávalo, jak se lidstvo dokáže vyrovnat s tím, co prožilo. Lidstvo a lidé. Také o tom je Wajdův Puškvorec. Rámec tohoto nevšedního snímku tvoří příběh Marty, osamělé manželky maloměstského lékaře, která se v poválečné době vyrovnává se ztrátou dvou dospívajících synů. Lze najít v důvěrném vztahu s mladým mužem odraz vlastního mládí a obraz ztracených synů? Výkon elitní polské herečky Krystyny Jandové je brilantní, zůstává otázkou, do jaké míry přispěla k přesvědčivosti ztvárněné role skutečnost, že se během natáčení musela vyrovnat i se skutečnou smrtí (úmrtí těžce nemocného manžela, Wajdova častého kameramana Edwarda Klosinského, pozn. aut.).

Jisté je, že Puškvorec patří nesporně mezi Wajdova díla, která si zaslouží kladné ohodnocení jak ze strany diváků a divaček, tak ze strany kritické filmové obce. Patrně nevyhraje cenu pro nejprodávanější DVD roku nebo nejnavštěvovanější snímek posledních let, zato se nepochybně řadí mezi filmy, které by milovníci kinematografie rozhodně neměli opomenout. Kromě konkrétního zážitku při jeho sledování nabízí i dlouhé doznívání. Třeba o dvou vůních puškvorce.

Dana Marková