Deset setkání

Bohumíra Peychlová se s Jiřím Šlitrem seznámila v Laterně Magice. „Potom jsme se čas od času někde setkali a on jednou řekl, že až se potkáme desetkrát, půjdeme spolu na rande. Pak na mě vždycky někde pokřikoval, že už jenom pětkrát nebo čtyřikrát a půjdeme,“ vzpomíná Bohumíra Peychlová.

Podeváté se potkali na Národní třídě den předtím, než měl Šlitr na čtvrt roku odletět do Moskvy. „Říkal, že každý obejdeme blok z jiné strany a na rohu se pak potkáme podesáté. Ale na tenhle podvod jsem nepřistoupila. Musel ty tři měsíce do návratu počkat,“ směje se Bohumíra Peychlová.

Dcera Jiřího Šlitra Dominika Křesťanová si otce nepamatuje. Zemřel 26. prosince roku 1969 na otravu plynem, když jí byly pouhé tři roky. „Na Štědrý den
jsme s Jiřím ještě telefonovali. V den, kdy zemřel, jsem byla s Dominikou sáňkovat. Když jsme se vrátily, hlásili to ve zprávách. Nechtěla jsem tomu věřit, čekala jsem na druhé zprávy, ale i v nich to bylo,“ popsala osudný den Bohumíra Peychlová.

Bohumíra Pejchlová pracovala do roku 1969 v dramaturgii Československé televize, dnes se věnuje překladatelství. Tvorba Jiřího Šlitra je jí velmi blízká. „Dá se říct, že je to trvalá součást mého života, ať už se jedná o jeho tvorbu hudební nebo výtvarnou. Jsem ráda, že dcera i dvě vnučky zdědily jeho umělecké nadání. Alespoň v někom žije dál,“ uvedla Bohumíra Peychlová.

Jako zjevení

I Dominika Křesťanová přikládá otcově tvorbě velkou důležitost. „V šedesátých letech museli být s Jiřím Suchým jako zjevení. V té době mělo to, co dělali, zásadní význam,“ je přesvědčena Křesťanová.
Obě oceňují akci Šlitrovo jaro. „Líbí se mi, že se tomu někdo věnuje a investuje do toho čas a energii. Několikrát jsme se už na Šlitrově jaru byly podívat a těšíme se i letos,“ potvrdila Dominika Křesťanová. (luc)