Čtyři týdny před Vánocemi začíná období adventu. První svíčka se rozhoří již tuto neděli. Přípravy na největší svátky v roce jsou v plném proudu. Původní význam adventu je však příprava na křesťanský svátek narození Ježíše Krista.

„Je to hezká tradice. I když lidé to dnes jako křesťanský svátek příliš neberou. Doma se uklízí a dává se vánoční výzdoba. Venku se rozsvěcují světýlka. K Vánocům to už tak prostě patří. Adventní věnec máme každý rok a v neděli vždycky zapálíme jednu svíčku. Nejsme věřící, ale toto období se nám líbí,“ popsala Jaroslava Kopecká z Kostelce nad Orlicí.

Křesťanské oslavy adventu se pojí s narozením Ježíše Krista. „Je to příprava na největší vánoční svátek, na Boží hod vánoční 25. prosince. Nastává zklidňující období, lidé dříve hodně rozjímali,“ vysvětlila význam adventu Martina Rejzlová, etnografka z Muzea a galerie Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou.

V předvánočním období se dodržovaly významné svátky. „Celý advent je spojený s patrony, jako jsou svatý Ondřej, svatá Barbora a Lucie, svatý Mikuláš. V této době se uklízely domácnosti, pekly perníčky. Podle tradice chodila svatá Lucie po domech a vytírala rohy, aby zjistila, jestli mají uklizeno. Na Barborku se trhají větvičky ještě dnes,“ objasnila původní zvyky Rejzlová.

V dnešní době je advent hlavně o očekávání Vánoc a domácích přípravách. „Ta pravá křesťanská tradice je jen u věřících. Poslední čtyři týdny před svátky si lidé uklízejí byty, pečou cukroví, nakupují dárky. Poslední dobou si lidé advent více užívají, i když jsou nevěřící, mají doma věnečky, na kterých zapalují svíčky, chodí na jarmarky,“ vyjádřila se etnografka Rejzlová.

Štědrý den není pro věřící tím nejdůležitějším dnem vánočních svátků. „Pro křesťany jsou nejdůležitější dny 25. a 26. prosince. Podle původních tradic pokračuje vánoční atmosféra až do 2. února, kdy jsou Hromnice. Po nich následuje masopust a začínají přípravy na Velikonoce,“ doplnila Martina Rejzlová. (gaš)