Slavnostní koncert se uskutečnil v den Hekových narozenin, tedy 11. dubna, v kostele sv. Václava v Dobrušce a zněla na něm hudba, kterou sám František velice miloval.

Houslista Václav Hudeček, který už více než pět desítek let okouzluje svými uměním, Festivalový orchestr F. L. Věka, složený z vynikajících mladých hudebníků, dirigent Debashish Chaudhuri, rodák z indické Kalkaty, který se na prahu milénia usadil v Česku, ženský pěvecký sbor Vlasta z Hekova rodiště a také známý moderátor Jiří Vejvoda – ti všichni svým uměním servírovali posluchačům a pomyslně také oslavenci hudební dárek té nejvyšší kvality.

Publikum aplaudovalo skladbám Edvarda Griega, Wolfganga Amadea Mozarta, Antonia Vivaldiho, Jana Jiřího Bendy, Pabla de Saratese a Johanna Sebastiana Bacha. Při Malé noční hudbě, Divertimentu, sonátě Léto ze Čtvero ročních období nebo Cígánských melodiích se stačilo rozhlédnout kolem sebe a bylo na první pohled patrné, kolik radosti krásná hudba v takto špičkovém provedení přináší. Velké dojetí publika pak přišlo s písní Soudce všeho světa, Bože, kterou za hudebního doprovodu zazpívaly Vlastičky.

Dojem z koncertu v mnohém povýšil moderátor Jiří Vejvoda, který dobu, kdy Hek žil, slovy vykreslil takto: „Narodil se ve stejný rok jako Napoleon Bonaparte, bylo jim oběma dvacet, když vypukla Velká francouzská revoluce. Dva roky předtím si Američané sepsali svoji první ústavu. O rok mladší byl Beethoven, o třináct let starší Mozart. Bylo by zajímavé přemýšlet, jakou vzrušující dobu žil, co o ni věděl na dálku a čeho se možná dotýkal…“

Bývalý ředitel muzea v Dobrušce Jiří Mach pak potvrdil, že se jistě dotýkal Wolfanga Amadea Mozarta: „Alois Jirásek ve svém F. L. Věkovi popisuje scénu Hekovo setkání s nímnpři přípravě a nastudování opery Don Giovany v Praze. Jirásek si tuto scénu nevymyslel, převzal ji z Hekovy autobiografie. Dokonce je snad pravdivá i příhoda, kdy mu Mozart věnoval legendární dvacetník.“

Koncert, jehož uskutečnění významně podpořily Státní fond kultury, Královéhradecký kraj a město Dobruška, vygradoval přídavkem v podobě až mystického Air od Johanna Sebastiana Bacha. A posluchačům se tajil dech.