Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Před dvěma sty lety se narodil Karel Jaromír Erben

Východní Čechy - Deník představuje v seriálu svého stálého spolupracovníka nevšední osobnosti, místa či události ovlivňující život východních Čech.

7.11.2011
SDÍLEJ:

Ze křtu mince vydané na počest Erbena.Foto: DENÍK/Iva Kovářová

Deník: životní příběhy osobností

Básně z jeho nejslavnější sbírky Kytice z pověstí národních zná snad každý školák.

Ale s oblibou je svým potomkům a vnukům - jako důkaz své stále dobré paměti - recitují i osoby dříve narozené.

Za popularitou sbírky vesměs chmurných příběhů stojí možná i skutečnost, že sbírka byla vnímána a prezentována jako odkaz - neustále ohrožovaných - národních hodnot.

Karel Erben (své druhé jméno Jaromír přijal až v pozdějším věku jako výraz svého vlastenectví) se narodil 7. listopadu 1811 v Miletíně u Hořic. Spolu s Karlem Čapkem, Aloisem Jiráskem či Boženou Němcovou patří k nejvýznamnějším literátům pocházejícím z východních Čech.

Vedle spisovatelské činnosti se však Erben proslavil i jako právník, překladatel či sběratel českých lidových písní a pohádek.

Narodil se do chudé venkovské rodiny jako v pořadí třetí potomek Jana Erbena a jeho ženy Anny, rozené Žábové. Přesněji řečeno, pozdější slavný spisovatel se narodil jako jedno z dvojčat: téhož dne totiž ještě přišel na svět jeho bratr Jan. Ten se však nedožil ani dvou měsíců.

Ostatně nebyl jediný. Erbenovic chalupě s číslem popisným 142 by se mohlo říkat „dům mrtvých dětí“ - z celkem devíti dětí, které se zde manželům Erbenovým narodily, se nedožilo jednoho roku věku hned sedm z nich. Karel si na svět přinesl velmi chatrné zdraví a trpěl vadou výslovnosti. I jeho pozdější život byl poznamenaný nemocemi.

Studia v Hradci, potom v Praze

Malý Karel navštěvoval základní školu v Miletíně, kde vyučovali také jeho strýc a dědeček. Zde postupně rozvíjeli všechna jeho nadání včetně hudebního a připravovali ho na pozdější studia.

Původně z něj rodiče chtěli mít učitele, ale kvůli vadě výslovnosti se ale nakonec rozhodl pro studium práv.

Z Miletína mladý Karel Erben zamířil v roce 1825 studovat gymnázium v Hradci Králové, kde si na školu přivydělával i jako klavírista. O šest let později zamířil do Prahy na filozofickou fakultu a o další dva roky později v Praze započal i studia práv.

Během pražských studií se Karel Erben nejen seznámil s Františkem Palackým, ale začal se intenzivněji účastnit pražského literárního a divadelního života a v tuto dobu právě přijímá i své druhé jméno Jaromír.

V roce 1837 končí svá právnická studia a nastupuje jako praktikant k hrdelnímu soudu v Praze a zároveň Palackému pomáhá spravovat stavovský archiv. Je to pro něj více než přínosné: v archivech Erben čerpá podklady pro svá díla, především v oblasti lidové slovesnosti. A první díla na sebe nenechají dlouho čekat. Již o rok později píše divadelní hru Sládci a baladu Poklad.

V pozdějších letech Erben nezapře ani své právnické vzdělání. V revolučním roce 1848 překládá zákony do češtiny a po Karlu Havlíčku Borovském přebírá redakci vládních Pražských novin. Až v roce 1851 Erben konečně získal stálé místo: nastoupil jako archivář hlavního města Prahy, což jeho rodinu finančně zabezpečilo.

Ženy v hlavní roli

Stěžejním dílem Karla Jaromíra Erbena je básnická sbírka Kytice z národních pověstí (častěji spíš zkráceně označovaná jako Kytice).

Tato jediná Erbenova básnická sbírka vyšla poprvé v roce 1853 a obsahovala celkem dvanáct básní. Druhé vydání z roku 1861 již bylo rozšířeno o třináctou báseň Lilie.

Ačkoli sám autor takové označení nepoužívá, stylově sbírku tvoří balady. Erben v nich vychází z lidové slovanské tradice. K jednotlivým básním byly v původních verzích připojeny poznámky - takzvaná Poznamenání - obsahující údaje o původu či o jinoslovanských variantách.

Společnou charakteristikou jednotlivých balad je, že hlavní role v jednotlivých příbězích představují ženy.

Zápletky dějů rozvíjejí motivy, které se zabývají především otázkou lidských vztahů, v nichž dominuje problematika viny a trestu.

Konflikty v lidském životě vznikají, podle Erbena, především narušením základních vztahů a zákonů mezi lidmi. Za každou vinu přichází - mnohdy velice nepřiměřený - trest. Člověk je v Erbenově pojetí bezmocný proti přírodním silám, jež ho obklopují.

Těžiště svého odborného zájmu pak Karel Jaromír Erben dále spatřoval v edicích folklorních materiálů, především českých lidových písní. Na ně nahlížel jako na zpívané texty, přihlížel proto i k nápěvům, které rovněž vydával.

Výsledkem této sběratelské činnosti byly tři svazky Písní národních v Čechách (1842 až 1845), jejich přepracované a rozšířené vydání vyšlo roku 1864 s titulem Prostonárodní české písně a říkadla, o rok později vydal soubor Sto prostonárodních pohádek a pověstí slovanských.

Z dnešního pohledu bychom na Erbena mohli pohlížet jako na workoholika.

Podle některých literárních pramenů Erben za svůj život shromáždil a zapsal 2268 písní a stovky pohádek. Kromě toho například přepisoval i spisy Jana Husa nebo dokonce téměř 1400 spisů a listin z historie českých zemí.

Navíc překládal z mnoha jazyků, především z ruštiny. A to všechno zvládal po vysilující každodenní práci v kanceláři.

Životní rány

Přesto mu „zbyl čas“ i na rodinný život, ale zde ho příliš štěstí nepotkalo.

Roku 1842 se Erben po téměř desetileté známosti oženil s Barborou Mečířovou.

Tu s Erbenem spojovala řada zálib, včetně veršování a zájmu o lidovou slovesnost. Aktivně působila v pražských ženských spolcích. Z manželství vzešly tři dcery a syn Jaromír - ten se však nedožil ani půl roku.

Koncem roku 1856 se u Erbenovy ženy objevila rakovina prsou, které o rok později podlehla. V únoru 1859 se Erben podruhé oženil - s Žofií Mastnou. Téhož roku se Erbenovi narodil i druhý syn - Vladimír. I jeho však stihl osud staršího bratra - nedožil se ani půl roku. Z manželství se narodila ještě dcera Marie, i ona však záhy zemřela.

S postupujícím věkem se zhoršovalo i Erbenovo zdraví. Po padesátém roce věku se zdravotní komplikace stále stupňovaly a spisovatel začal citelně ztrácet síly.

Velice chátral a údajně vypadal o deset let starší, než mu ve skutečnosti bylo. Na podzim roku 1870 pak přišel konec. K tuberkulóze se v listopadu přidal zánět jater.

V sobotu 19. listopadu nadiktoval svoji poslední vůli a po posledním probdělém dni v jednu hodinu v noci dne 21. listopadu 1870 Karel Jaromír Erben umírá.

Stovky lidí včetně primátora Dittricha

Jeho pohřbu se o dva dny později zúčastnily stovky lidí včetně mnoha význačných osobností své doby v čele s Palackým, Riegrem či pražským primátorem Františkem Dittrichem.

Erbenovy ostatky byly uloženy na Malostranský hřbitov v Košířích, kde byl básník pohřben do hrobu ke své první manželce. Později, po zrušení hřbitova byly ostatky přeneseny na Olšanský hřbitov.

Druhá Erbenova žena přežila svého muže o 35 let, zemřela v roce 1905 v Praze.

Jiří Štefek, politolog, publicista a stálý spolupracovník redakce

Máte svůj tip?

Zajímá vás seriál textů, které připravuje publicista Jiří Štefek? Máte svůj tip na osobnosti, místa či události na východě Čech, které jsme zatím nezmínili? Zašlete je na mail jan.korbel@denik.cz.
7.11.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
AUTOMIX.CZ
3

Absurdní šikana? Český řidič platil pokutu za překročení rychlosti o 1 km/h

DRUHÁ NEJVÝŠE POLOŽENÁ volební místnost v ČR je krkonošská Malá Úpa v nadmořské výšce 1050 metrů.

Mánie lyžáků v úředních místnostech přijde u prezidentských voleb

Budeme opět kroužkovat ve velkém?

Královéhradecký kraj - Předčasné volby do Poslanecké sněmovny v říjnu 2013 výrazně ovlivnily preferenční „kroužky“, díky kterým ostrouhali mnozí lídři kandidátek a do Poslanecké sněmovny skočili osobnosti z dalších míst kandidátek.

Týnišťské hráčky přivezly dvě výhry z palubovek soupeřek

Rychnov nad Kněžnou, Týniště nad Orlicí - Pokračovala Východočeská basketbalová liga mužů i žen.

Kuriozity volebních místností: Autoservis, dům hasičů i sauna

Královéhradecko - Poslance lidé do sněmovny pošlou z různých míst. V Petříkovicích na Trutnovsku volební komise sídlí na koupališti, V Polici na Náchodsku zase v prostorách sauny.

Dobruška ovládla i druhé derby s Krčínem, vítězný obrat přišel až po změně stran

Dobruška - Prvoligové národní házenkářky Dobrušky se již podruhé v podzimní části střetly se sousedním rivalem z Krčína a stejně jako v prvním duelu vyhrály, i když se hodně nadřely.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení