VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Poctu své škole vzdají na závěr i její absolventi

Dobruška - Oslavám 50. výročí vzniku ZUŠ v Dobrušce.

20.11.2011
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Jan Ježdík

Historie bývá zajímavá, ale občas trochu nelaskavá - když nám ukazuje, jak „čas letí“. Letos slaví Základní umělecká škola v Dobrušce své padesátiny, dnes je jí přesně 50 let a 80 dní, narodila se totiž 1. září 1961. Kromě dárků v podobě tanečního vystoupení, výstavy a koncertů dostala ještě něco. Své malé album - historii s fotografiemi, která je zveřejněná na webových stránkách školy.

A právě ona ukazuje neúprosnost času. Najdeme zde například program koncertu LŠU z 18.5.1977. Jako pětadvacátý šel na pódium František Zima, žák 1. ročníku II. cyklu. Tenkrát ho určitě ani ve snu nenapadlo, že jednou bude ředitelem dobrušské ZUŠ a bude odpovídat na otázku, co by jí přál k padesátinám. Ale zdá se, že při práci s dětmi, které „rostou jako z vody“, si člověk na realitu času zvykne. Přání Františka Zimy se dotýká hlavně současnosti a budoucnosti: „Přál bych naší ZUŠ, aby v ní i nadále vydržel kolektiv lidí, který táhne za jeden provaz a je schopen vytvořit prostředí, kde se cítí dobře nejen učitelé, ale především žáci, aby jejich společné úspěchy zůstaly pilíři vzdělávání na naší škole. A všem žákům a našim absolventům přeji, aby je umění provázelo celým jejich dalším životem.“

Během své existence vychovala Dobruška bezpočet absolventů, mnozí nastoupili profesionální uměleckou dráhu. Šest z nich dnes vystoupí na koncertu, který bude posledním dárkem škole k jejím kulatinám. I oni vzpomínají na své začátky, a jak už to bývá, vzpomínky na dřinu se vytratí a z dětství si pamatujeme úplně jiné věci, šestice dnešních protagonistů není výjimkou. Jejich odpovědi na otázky Deníku to potvrzují.

1. Jak vzpomínáte na léta strávená v ZUŠ Dobruška? Máte nějaký nezapomenutelný zážitek? 2. Co byste popřáli škole k jejím padesátinám?
Radka Štolbová Zdvihalová

Dobrušskou ZUŠ absolvovala ve hře na klavír u Miroslava Drašnara, je absolventkou Konzervatoře v Pardubicích a HAMU v Praze u profesora Jana Hory, obojí v oboru varhany. Byla oceněna na několika soutěžích a též Nadací Leoše Janáčka za interpretaci jeho tvorby. Po dokončení studia vyučovala jedenáct let v ZUŠ Dobruška, dále pak na Církevní Konzervatoři Kroměříž a v současnosti působí na ZUŠ Pardubice a Konzervatoři Pardubice.

1. Vzpomínky na dobu, kdy jsem jako žákyně chodila na klavír, už zavál čas. Mnohem častěji vzpomínám na roky, které jsem v ZUŠ Dobruška strávila jako učitelka. Bylo to moje nejmilejší zaměstnání. Tak srdečné a přátelské vztahy jsem jinde nezažila. Vznikla tam mnohá krásná přátelství, jak s kolegy, tak s žáky. Cítila jsem se tam jako doma, byl to ten nejlepší začátek mé pedagogické práce.

2. Základní umělecké škole v Dobrušce upřímně přeji, aby měla vždy podporu na dobrušské radnici a aby ji nikdy nezrušili. Po umělecké stránce bych jí přála dostatek nadšených žáků, dobrých učitelů a stálou přízeň veřejnosti.

Pavel Svoboda

V Dobrušce absolvoval hru na akordeon u Daniely Štěpánové, pokračoval v oboru varhany u profesora Václava Rabase na Konzervatoři v Pardubicích. V současnosti je studentem HAMU v Praze a Universität der Künste v Berlíně. Byl oceněn v mezinárodních soutěžích, získal interpretační cenu Nadace Českého hudebního fondu a Cenu města Pardubic. Je koncertně činný u nás i v zahraničí, spolupracuje s rozhlasem a televizí. Je cembalistou ansamblu Barocco sempre giovane, věnuje se dramaturgii (např. Festival F.L.Věka v Dobrušce).

1. Jednou na koncertě před plným sálem kina jsem se uklonil, dal si noty na pult, chvilka napětí, chci začít hrát, jenže noty byly vzhůru nohama. Tak jsem natáhl ruku, otočil noty a celý sál vyprsknul smíchy. Na to nikdy nezapomenu, dodnes si před každým hraním z not kontroluji, zda je vše v pořádku.

2. Ať je tam pořád tolik skvělých učitelek, jako byly ty moje, zejména Daniela Štěpánová, Radka Zdvihalová a další. Myslím, že z těch dětí dělají ještě lepší děti. Skutečně!

Šárka Veselá Pokorná

ZUŠ Dobruška absolvovala u Karla Porkerta ve hře na housle, následovalo studium pardubické Konzervatoře u profesora Jiřího Kuchválka, po jeho ukončení vyučovala v ZUŠ v Hradci Králové a v Opočně. Již za studií se stala členkou Filharmonie Hradec Králové, kde působí doposud. Rovněž je členkou ansámblu Blue Star, interpretujícího převážně swingovou hudbu 30. a 40. let 20. století. V současnosti je na mateřské dovolené.

1. Moje vzpomínky na LŠU v Dobrušce jsou spojeny s lidmi, kteří této škole věnovali velký kus svého života. Byli to manželé Železníkovi, pan ředitel Drašnar a samozřejmě můj učitel Karel Porkert. Díky jim všem jsem si hudbu zamilovala natolik, že jsem hrála na housle i v létě. Když zavzpomínám na svého učitele Karla Porkerta, hned se mi vybaví, jak jsem jezdila na hodiny houslí i během letních prázdnin na jeho chalupu do Luisina údolí.

2. Popřála bych vše nejlepší a do té druhé padesátky hodně nadaných dětí, nadšených a trpělivých pedagogů, a aby byl u dětí zájem i o takové nástroje, jakými jsou housle.

Luboš Votroubek

V Dobrušce absolvoval hru na baryton u Miloše Klestila, už od svých čtrnácti let hrál v dechové hudbě Valanka, později také v Opočence, s oběma hudbami spolupracuje dodnes. Ve studiu hry na trombon pokračoval na Konzervatoři v Pardubicích u profesora Aloise Mecha a již v této době se stal členem Filharmonie Hradec Králové, kde působí doposud. Současně vyučuje hře na žesťové nástroje v ZUŠ Dobruška a Opočno.

1. Vzpomínám si, že jsem se nejvíc těšil, až mi učitel na konci hodiny řekne: „Tak mi zahrej nějakou písničku”, a já mohl hrát bez not. Nezapomenutelný zážitek byl, když jsem se v osmé třídě vracel z pohřbu, kde jsem hrál, a pak jsem měl nauku. Nechal jsem se svézt pohřebním vozem, který mě vysadil před vchodem ZUŠ, a spolužáci si ani nestihli rozmyslet, jestli se mají posmívat nebo se bát, že se na ně řítí mrtvý Votroubek s baskřídlovkou.

2. Škole bych popřál hodně zdaru v příštích letech, úspěšné přežití ekonomické krize a přežití jakýchkoliv pokusů hudební školství zrušit.

Petra Bónová Flígrová

Se sólovým zpěvem začala u Miroslava Drašnara v Dobrušce, ve studiu pokračovala na Konzervatoři v Pardubicích u profesorky Jarmily Chaloupkové. Po ukončení studia vyučovala čtyři roky na ZUŠ Dobruška, pak přešla do opočenské ZUŠ, kde působí dodnes. V Dobrušce je členem divadelního souboru Čáp a hudební skupiny Errori. Věnuje se též sólové koncertní činnosti, především ve spolupráci s Radkou Zdvihalovou a Martinem Strejcem.

1. Zážitků je hodně, na jeden nezapomenu. V sedmé třídě se mi konečně dostalo té cti vystoupit po boku starších spolužáků, cítila jsem se velmi důležitě. Vše probíhalo v pořádku až do osudné druhé sloky Mozartovy Touhy po jaru. Přišlo okno jako výkladní skříň. Dodnes nevím, jak se to stalo, ale celou druhou sloku jsem si vymýšlela a šťastně dozpívala. Učitel mě sice nepochválil, ale já jsem dodnes hrdá na to, že jsem to nevzdala.

2. Popřála bych hodně nadaných a uměnímilovných dětí, laskavé a dobré učitele, a aby v naší zemi bylo hodně lidí, kteří si uvědomují, že kultura národa jde ruku v ruce s uměním, které začíná právě třeba v této škole.

Jan Tihelka

Absolvoval dobrušskou ZUŠ ve hře na klarinet u Vladimíra Tošovského, navázal studiem u profesora Ludvíka Posekaného na Konzervatoři v Pardubicích a dvěma lety studia JAMU v Brně. Získal sólistický diplom na Conservatorio della Svizzera Italiana ve švýcarském Luganu a ocenění v našich i mezinárodních soutěžích. Působil jako pedagog ZUŠ Dobruška a jako člen Divadla F.X.Šaldy v Liberci. Dnes je klarinetistou Hudby Hradní stráže a Policie České republiky a pedagogem ZUŠ v Berouně. Spolupracuje se souborem Musica Bohemica.

1. Rád vzpomínám na hodiny zobcové flétny, kam jsem docházel jako prvňáček k laskavému učiteli Janu Bořkovi, a vybavuji si i první hodiny dechového orchestru, který tenkrát vedl Vladimír Tošovský. Nezapomenutelným zážitkem bylo moje první placené hraní. Pan učitel nás vzal jako výpomoc odehrát „funus“ do Přepych. Dostali jsme stovku a v hospodě řízek!

2. Škole bych rád popřál šikovné a pracovité žáky a dostatek financí od jejího zřizovatele města. Všem pedagogům a dětem pak radost z jejich dobře odvedené práce.


20.11.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Fotografie, která se stane symbolem letošních voleb.
DOTYK.CZ
6

Internet se baví: Babiš líbá a Benda je stejnou jistotou jako smrt a daně

Počítání volebních hlasů.
16

O vítězi nebylo pochyb. Trpkost prohry okusily TOP 09 a STAN

Novým ředitelem muzea se stal Petr Grulich

Hradec Králové - To, o čem si Hradec povídá už dva týdny, se stalo skutečností. Rada Královéhradeckého kraje schválila novým ředitelem Muzea východních Čech historika z hradecké univerzity Petra Grulicha. Rada ho vybrala ze sedmi adeptů, kteří se o místo ucházeli.

Magnet kola ovládla Javornice

Rychnovsko - Okresní přebor II. třídy ve fotbale: Výhru Ohnišova nad Kosteleckou Lhotou zařídil Jan Macek čtyřmi brankami.

Úspěšní i neúspěšní: Něco končí a něco nového začíná

Královéhradecko - Zatímco ANO získalo ve volbách pět mandátů, zbylé strany, které v hlasování rovněž uspěly, mohou do sněmovny poslat jen po jednom zástupci. Na mnohé známé tváře tak místo nezbylo. Štěstí naopak přálo některým dosud málo známým politikům.

Krajský fotbal: Smutné jubileum. Smiřice zůstaly podesáté bez bodu

Královéhradecko - Krajská fotbalová I. A třída i obě skupiny I. B třídy mají za sebou další soutěžní střetnutí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení