Jiné památky, například hrad Svojanov na Svitavsku, který patří městu Polička, mají téměř vyrovnané hospodaření, a to i díky provozování restaurace. Na rozsáhlejší rekonstrukce by však ani to nestačilo.

"Údržbu našich objektů jsme schopni z větší části zajistit ze vstupného, prodeje upomínkových předmětů, pronájmů a dalších akcí. Liší se to samozřejmě památku od památky. Tržby však již nestačí na jejich obnovu a mzdy zaměstnanců. Průměrně jsou památky soběstačné z 35 až 50 procent," uvedl Pešek. Větší díl peněz musí na památky dávat stát, který je jejich vlastníkem.

Největší díl ze svých nákladů pokrývají tržby skanzenu na Veselém Kopci na Chrudimsku či barokního areálu na Kuksu na Trutnovsku, kolem 40 procent, hrad Kunětická Hora na Pardubicku se "uživí" dokonce z poloviny. "Skanzen má výhodu v tom, že jeho exteriéry využívají filmaři, Kunětická Hora je zase velmi populární místo výletů obyvatel Pardubic," uvedl Pešek.

Relativně dobře podle něj ale hospodaří i ostatní státní památky, rozdíly proti známým cílům turistů nejsou velké, neboť nemají vysoké náklady na provoz a údržbu. Personál některých památek se snaží přilákat lidi na nejrůznější kulturní akce, jejich ekonomický přínos je však sporný.

"Výdělky z nich jsou mizivé a třeba na koncerty vážné hudby se musí doplácet z jiných podniků. Pro nás jsou finančně zajímavé pronájmy prostor hradu pro komerční akce, většinou rauty s doprovodným programem. Také se hodně rozmohly svatby, kterých máme kolem 50 do roka, a při tomto množství už jsou přínosné i ekonomicky," řekl kastelán hradu Kunětická Hora Miloš Jiroušek.

 

Ačkoliv jeho hrad má relativně největší výnosy, poukazuje na to, že velkou část vydělaných peněz nemůže pro památku použít, neboť je spolyká památková správa. Téměř ekonomicky soběstačný je hrad Svojanov, který vlastní město Polička.

"Z městského rozpočtu na něj ročně doplácíme 800.000 korun, což je mezi 17 až 24 procenty rozpočtu hradu. V podstatě se uživí sám," řekla Světlana Češková z finančního odboru radnice. Na 3,7 milionu korun ročních tržeb Svojanova se polovinou podílí hradní restaurace a prodej upomínkových předmětů, čtvrtinou vaření jídel pro místní organizace a školy v přírodě, 13 procent tvoří příjmy z turistické ubytovny na hradě, o procento méně ze vstupného a desetinou do rozpočtu přispívají tržby z pořádaných akcí od kultury až po rauty a svatby.

Město se přesto snaží, aby se o starosti o hrad, který ročně navštíví kolem 30.000 lidí, podělilo s dalším partnerem, například Pardubickým krajem. Na větší rekonstrukce, které památka vyžaduje, by radnice peníze neměla.