„Byl to člověk, který mě hrozně moc ovlivnil. Stačilo jen naslouchat a měl jsem od něj „návod“, co od života očekávat a jak vlastně žít,“ dodal Petr Staněk, který ze všeho nejvíce vzpomíná na performence, které Milan Langer dělal nejenom na vernisážích svých výstav, ale i ostatních umělců. „Dodnes vzpomínám na rok 1994, kdy měl v Praze výstavu anglický pop-artový umělec Peter Blake, který byl podepsaný i pod několika vizuály alb slavných Beatles. Ten, když viděl Milanovu tvorbu, tak na ni obdivně koukal s otevřenými ústy,“ dodal Petr Staněk s tím, že kdokoliv se s Milanem Langerem setkal, musel být vždy ve střehu.

To uznal i další jeho přítel Slávek Hamaďák.

„Byl to echt hradecký anarchista. V roce 1988 nás seznámil literární teoretik Lacina. Scházeli jsme se pak u obchodního domu DON, kde Milan pracoval jako aranžér,“ zavzpomínal na umělce Slávek Hamaďák, který měl v tu dobu kapelu Piráti. „Představil jsem mu svého spoluhráče, kytaristu Petra Vyšohlída a tím jsem se, jak se později ukázalo, vlastně nejvíc zasloužil o vznik kapely I.R.A., kterou Petr s Milanem později, někdy v roce 1990,“ zavzpomínal Slávek Hamaďák s tím, že Milda, jak mu s láskou říkal, byl: „Těžký sousto a za každou cenu svůj. Nedělal kompromisy, byl programově arogantní a pořád se chtěl pusinkovat. Uměl však bejt i milej a přátelskej. Uvnitř to byl přecitlivělej chlapík.“

Rozloučení s Milanem Langerem se uskuteční příští čtvrtek v hradeckém Infocentru.

Nepůjde však o žádnou funerální záležitost. Podle Petra Vyšohlída půjde spíše o happening spojený s videoartem a pařbou.