Na prohlídku a seznámení s městem není nikdy čas. My, turisté z Kostelce nad Orlicí, jsme se vypravili do Rychnova nad Kněžnou právě proto, abychom se jen tak prošli, podívali co je tam zajímavého a pěkného a dozvěděli se něco z historie města. Výlet vedl pan Oldřich Zeman, který nás na každé „zastávce“ podrobně informoval.

První písemná zmínka o Rychnově je v listině z doby Přemysla Otakara II. 1. února 1258. V listině uložené v klášteře ve Svatém Florianu u Lince je uvedeno jméno Heřman z Rychnova. Městský znak, pannu na jelenu udělil Rychnovu český král Vladislav III, roku 1488. Pánům z Rychnova patřilo panství až do roku 1497, poté se vystřídali majitelé rychnovského panství: Vilém z Pernštejna, Arnošt, falckrabě rýnský, císař Maxmilián II., císař Ferdinand I., Císař Rudolf II., Burjan Trčka z Lípy a Světlé nad Sázavou, Kryštof Betengel z Neyenperka, po Bílé hoře Vincenc Mueschinger z Gumpendorfu, svobodný pán na Rožmberce, jeho dcera, probošt vyšehradský Vincenc Zucconim, manželka císaře Ferdinanda II. Eleonora a v roce 1640 přichází Albrecht Libštejnský z Kolowrat, který koupil rychnovské panství za 190 000 zlatých rýnských. Kolowratové zůstali na panství (s přestávkou socialistického vlastnictví státu) až do dnešních dnů. Zámek a lesy v Orlických horách jsou po restituci ve vlastnictví pánů Kolowratů Krakovských Libštejnských.

Práva královských měst Rychnovu udělil císař Ferdinand I. až v roce 1561.

My jsme se více věnovali stavebním památkám. Nejdříve jsme si prohlédli kapli Proměnění Krista Pána postavenou v roce 1865 na místě původní dřevěné podle plánů architekta Al. Tureka. Kaple byla vysvěcena 9. srpna 1868 a nachází se v areálu starého hřbitova zrušeného v 70. letech 20. století.
Potom jsme došli přes Staré náměstí ke kostelu sv. Havla. Vznik kostela, původně zasvěceného Panně Marii, patrně dřevěného, zasahuje do raného středověku. Kostel svatého Havla je významnou gotickou sakrální stavbou. Na venkovní zdi je pamětní deska věnovaná Bohuslavu Balbínovi - významnému ochránci českého jazyka, který zde kázal. Kolem Okresního soudu, kde stál původně rychnovský hrad, jsme přišli ke Kolowratskému zámku.

K židovskému hřbitovu

Je to velký barokní zámecký areál navržený neznámým severoitalským architektem, budovaný přibližně od roku 1670 do 1690. Kolem roku 1722 byl zámek rozšířen přestavbou, jejíž autorství je připisováno významnému italskému architektu Giovanni Santinimu.

Tunelem jsme sestoupili k říčce Kněžně a po mostě na druhou stranu k pomníku významného rodáka Františka Martina Pelcla, prvního profesora češtiny na universitě v Praze a spisovatele, kolem staré pošty z dob dostavníků a pošťáků na koních, znovu kousek do kopce a dorazili jsme ke starému židovskému hřbitovu.

Velké množství typických náhrobních kamenů připomíná dobu, kdy v Rychnově žila početná židovská komunita. Z kopce je pěkný rozhled na město a na zámek s kostelem Nejsvětější Trojice. Zpět dolů přes Kněžnu, kolem autobusového nádraží, ulicí Chaloupky s pěkně opravenými původními domečky, jsme opět vyšli na stráň, kde je pěkný výhled na Orlické hory a do údolí. Nám počasí s hustou oblačností ten pohled nedopřálo. Vede zde turistická cesta do lesa Včelný a k hotelovému komplexu Studánka. Šli jsme ještě kousek až k altánu a odtud se vraceli kolem hotelu Panoráma k poslední plánované zastávce, a to k zámeckému kostelu a zvonici. Kostel Nejsvětější Trojice byl postaven Kryštofem Betengelem v letech 1594 - 1602, po požáru přestavěn podle Santiniho návrhu.

Zvonice u kostela je pozdně renesanční hranolovou stavbu z roku 1604. Je v ní zavěšen zvon Kryštof, který v roce 1602 ulil Jan Benešovský z Moravské Třebové. Kryštof je třetí největší (průměr 2 metry, výškou 1,47 metru a hmotnost 7 000 kilogramů) v Čechách. U kostela stávalo piaristické gymnázium a kolej, které v roce 1918 vyhořelo a nebylo obnoveno. O jeho výstavbu se nejvíce zasloužil hrabě Norbert Leopold a František Karel II. Libštejnský z Kolowrat. V parku je Rychnovský Slavín s bystami slavných rychnovských osobností.

Zde naše prohlídka skončila a odebrali jsme se na oběd. Ještě doplním poznámku ke známé osobnosti, spisovateli Karlu Poláčkovi, autoru známé knihy a seriálu České televize Bylo nás pět: všude se uvádělo, že zemřel v Osvětimi. V 90. letech minulého století se podařilo najít důležitou svědkyni, která potvrdila, že Poláček přežil transport z Osvětimi do tábora Hindenburg, kde napsal krátkou divadelní hru a účastnil se pochodu z Hindenburgu do tábora Gleiwitz. Zde byl nacisty pravděpodobně 21. ledna 1945 popraven.

V Rychnově je ještě mnoho dalších památek a zajímavostí, dalo by se napsat mnohem víc a podrobněji a podívat se na další místa. Data a vědomosti jsem čerpal z vševědoucího internetu.

Výletu se zúčastnilo 11 osob, zamračené počasí bez deště a na tuto roční dobu poměrně teplo bylo příjemné.

Otto Šabart