V duchu úvodního motta se v sobotu nesl 15. ročník festivalu Na jednom břehu. Nabídl tradičně to nejlepší z české i zahraniční world music. Kromě osobité muziky nabídli pořadatelé pestrý program pro děti i jejich rodiče. Z mnohých se tak po výuce a dech beroucích ukázkách skupiny Alterna stali zkušení žongléři, ti odvážnější ocenili workshop Akrojógy, hravého cvičení vycházejícího z prvků jógy a dynamiky akrobacie.

Festivalové hudební klání zahájila nezaměnitelná slovenská zpěvačka Sisa Fehér s kapelou Fehero Rocher. Hudba plná emocí, soulová kytara Tonyho Dlapy a citlivá hra pianisty Federica De Vittora jasně deklarovaly, proč tahle jazzová formace získává jedno ocenění za druhým.

„Hrálo se nám skvěle, nemůžeme uvěřit, že jsme první kapela, která to tady dnes rozjela, lidi tu sedí na sluníčku, a přesto že je vedro tak poslouchají, tleskají je to prostě paráda,“ okomentovala svoje vystoupení Sisa Fehér.

Druhou festivalovou stage mezi tím ovládlo dámské vokální těleso Jelení loje s kytaristou Vaškem Jelínkem, charakterizující samo sebe jako „Čtyři laně a jeden jelen v písních plachých i divokých.“

James Harries, písničkář, kterého prestižní hudební časopis Rolling Stone označil za “zlatý hlas”, hudebník z anglického Manchesteru  dlouhodobě žijící v Čechách, který jako první na světě natočil své oficiální album na mobilní telefon, donutil svou hudbou k tanci mnohé neposedné divácké nožky.

Další účinkující, slovenská písničkářka Katarzia nabídla se svým Bandem nevšední hudební pohled na svět. V jejích výhradně autorských skladbách se mísí vlivy folku, elektroniky a rapu. Kromě osobitých textů, zamýšlejících se nad stavem společnosti ji charakterizují nečekané změny tempa i pěveckého projevu. A jaké byly její festivalové dojmy? „Jsme velmi rádi, že jsme mohli být součástí patnáctého ročníku a doufáme, že si tady v Hradci ještě někdy zahrajeme. Máte to tu skvělé, hlavně se mi líbí všude kolem ty stromy. A strašně moc držíme palce do dalších ročníků.“ Poté žezlo převzala nejslavnější současná estonská kapela Trad Attack!, která dostála svému názvu a doslova zaútočila na všechny smysly návštěvníků.

Jedním z nejsilnějších zážitků bylo vystoupení kapely Shum Davar, složené z excelentních muzikantů z Běloruska, Gruzie a Česka. Ze všech čišela nespoutaná energie a neskutečná hráčská vyzrálost. Prvky klezmeru, gipsy swingu, balkánské, slovenské, arménské, gruzínské a běloruské hudby doslova rozsvítily slunce nad pohasínajícím dnem. I přes očekávání hlavního hudebního hosta festivalu si návštěvníci bouřlivým potleskem vyžádali několik přídavků. Prostor před pódiem se doslova proměnil v taneční parket a takový příval energie a emocí ještě letní kina Širák v Hradci Králové ještě nezažilo.

„My v Hradci Králové hrajeme strašně rádi, já a můj bratr jsme totiž Hradečáci a vyrůstali jsme tady, prožili jsme tu dětství i mládí. Festival Na jednom břehu je naprostá špička vždycky jsem ho považoval za skvělý world music festival, který se snaží zakomponovat do dramaturgie prvky folkórní muziky z celého světa. A to bych popřál i do dalších let, protože takových kvalitních festivalů je v České republice málo. Ve world music je totiž obrovská síla,“ řekl po vystoupení bubeník Shum Davaru Viktor Kundrák.

A pak už přišlo to, na co všichni čekali, multitalentovaná a několika hudebními cenami Anděl ověnčená pětice Tata Bojs. Z jejich muziky čiší hravost, lehkost a nadšení a to i přes to, že za rok oslaví 30 let existence.

Jak obstál letošní festival u návštěvníků? „Jsem nadšená, protože dneska je opravdu skvělý výběr kapel a všechny hrajou skvostně. Sice tady není úplně celý Hradec, ale i tak to má krásnou atmosféru,“ zhodnotila 15. ročník Gabriela Weinerová.

Co říci závěrem? Sluší se poděkovat celému organizačnímu týmu v čele s dramaturgyní, moderátorkou a festivalovou „šéfkou“ Martinou Součkovou. A popřát, aby se na takovéto skvělé projekty vždy našlo z veřejných zdrojů dostatek finančních prostředků, protože jak říkal Beethoven: „Hudba je zjevení vyššího rozumu a moudrosti."