Deník haiku 4 dává nahlédnout do dalšího básnického díla Miloně Čepelky.

Jeho úplně první knížka přitom vyšla už v roce 1964.

"Byla taková eklektická. Já měl odjakživa rád Seiferta a z těch novějších pak Oldřicha Mikoláška. Takže si myslím, že vlivy obou jsou tam znát. Možná až do dneška, protože člověk se nezbaví tónů, jimiž kdysi začínal," zavzpomínal před časem v rozhovoru pro Deník.

Jan Skořepa, starosta, 66 let (BPP).
Jednání o možné spolupráci v Rychnově začínají. Jasno bude za pár dnů

"Píšu stále, když to na mě přijde. Protože básnička se nedá napsat na povel. No dá, ale nestojí za moc a pak se tomu říká příležitostné verše. Něco musí s člověkem zamávat. Na mě to jde spíš, když mě něco štve a jsem z něčeho smutný. Z veselosti jsem, myslím, básničku nenapsal nikdy. Z radosti možná, ale z nějaké veselosti nikdy," tvrdí Miloň Čepelka, básník.

Lyrický útvar haiku, který je nejznámější formou japonské poezie, mu učaroval už před lety. Jeho poslední Deník haiku je už v pořadí čtvrtý.