Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Lukavici

První zmínky o kostele v Lukavici pochází z roku 1310. Do své současné podoby byl přestavěn v roce 1783. Je zděný, slohem pozdně barokní, s kamenicky zdrobeným rokokovým portálem a s rokokovým až empírovým vnitřním zařízením, jemuž vévodí varhany Jiřího Španěla z Rokytnice v Orlických horách. Architektem byl F. Kremer, rychnovský panský architekt. V té době se jednalo o kostel farní, dnes již jen filiální. Fara v současné době patří obci, má v ní být zřízeno místní muzem o historické těžbě lateritu (cihlově červená půda obsahující malé množsvtví železné rudy) v okolí Lukavice…Více se dozvíte v samotném kostele.


Kostel sv. Václava v Dobrušce

Děkanský kostel svatého Václava je jedním ze svědků nejstarší minulosti Dobrušky. Jeho paměť sahá až do dob, kdy naše město vznikalo. Pravděpodobně již tehdy byl spolu s prvními domy postaven kostel, zasvěcený zřejmě již od počátku Panně Marii a svatému Václavu. Jak vypadal původní kostel, dnes nevíme. Je možné, že ten úplně první byl pouze dřevěný. Ale ještě ve středověku jej nahradila stavba kamenná. Důkazem vysokých stavebních kvalit dobrušského děkanského kostela je nedávno nalezený kamenný svorník, zdobený soukenickým znakem. Stáří dobrušského děkanského kostela by mohla naznačovat i jeho umístění vně vlastní městské ohradní zdi, které bylo charakteristické pro kostely románského období. Kostel měl totiž být přístupný v kteroukoli dobu všem věřícím. Jestliže by město bylo například obléháno, vztahoval se na kostel tzv. Boží mír, což znamenalo, že měl být nedotknutelný. V letech 1709 až 1724 je děkanský chrám svatého Václava přestavěn do barokní podoby. Autorem tohoto architektonického díla je stavitel z Mladé Boleslavi, jehož jméno prozrazuje italský původ… Více se dozvíte v kostele.


Kostel sv. Prokopa ve Vamberku

Svatostánek svatého Prokopa byl postaven roku 1713. jedná se o barokní, dvouvěžový, jednolodní kostel s barokní výzdobou v interiéru. Nachází se v dolní polovině Husova náměstí na místě původního středověkého dřevěného kostela. Zajímavostí je krypta pod kostelem. Byly tu ukryty mumie ze 17. a 18. století, např. mumie Magdaleny Grambové, zakladatelky krajkářství ve Vamberku. Nyní jsou tyto mumie umístěny v broumovském klášteře. Více se dozvíte v samotném kostele.


Kostel Prom. Páně v Bílém Újezdě

Farní kostel v Bílém Újezdě je jednolodní sakrální stavba ukončená z východní strany pětibokým presbytářem. Jeho dnešní podoba vznikla několika přestavbami prvotního zděného kostela, postaveného v raně gotickém slohu s prvky doznívajícího románského slohu – i při pozdějších přestavbách byly prvky obou slohů zachovány či jako zlidovělé nově užity.

V nárožním skosení a z boku má presbytář čtyři níže položená okna. Výše položené čelní okno mělo zvedat pohled věřících k nebesům. Při zpracování námětu nového oltáře tj. Nanebevstoupení Páně, bylo barokním sochařem vyvýšené čelní okno pojato do jeho uměleckého vyjádření toho tématu a při stavbě oltáře bylo okno svojí velikostí přizpůsobeno novému pojetí využití osvětlení. Pětiboký presbytář má po levé straně gotickou sakristii, která měla kněžský vchod z východu a ze severní strany byla osvětlována menším okénkem s románským zaklenutím. Na důkaz získání statutu svobodných pánů ze Skalky v roce 1597 si nadstavbou nad touto sakristií nechali zřídit kolátoři kostela svoji vrchnostenskou oratoř… Více se dozvíte v samotném kostele.

Kostel svatého Jiří v Kostelci nad Orlicí

Současný děkanský kostel sv. Jiří nechal v letech 1769-73 postavit Kryštof Gavriani stavitelem Františkem Kermerem (1710-1786) z Hradce Králové. František Kermer byl žákem Kiliána Ignáce Dienzenhofera (1689–1751), který se stal jedním z tvůrců specifického českého baroka.

Jedná se o vysoce architektonicky kvalitní, pozdně barokní kostel na půdorysu protáhlého (latinského) kříže s trojboce uzavřeným presbytářem, nízkou neprosvětlenou kopulí nad křížením a s čtvercovou sakristií v ose. Presbytář je od lodi oddělen kamennou mřížkou zhotovenou patrně podle návrhu Františka Kermera.

Západnímu průčelí dominují po obou stranách dvě hranolovité věže, v nichž jsou umístěny zvony.

Kostel byl po dokončení a po požáru roku 1777 postupně vybavován. Pozdně barokní a rokokové zařízení z období kolem roku 1778 bylo pseudoslohově renovováno v letech 1891-1893. Nad sloupovým klasicizujícím pozdně barokním hlavním oltářem je zavěšen obraz sv. Jiří z r. 1891 od Adolfa Wernera…Více se dozvíte v samotném kostele.