Kdo založil váš orchestr? Respektive kdy orchestr vznikl?
Orchestr vznikal na konci osmdesátých a začátku devadesátých let minulého století, ještě během studií na bratislavské konzervatoři, a od roku 1992 hraje v podstatě ve stejné sestavě.

Koho napadl ten úžasný „přiléhavý“ název, který váš hudební náboj definuje mnohem výstižněji než lecjaká recenze?
Přídavné jméno „Cigánski“ vyjadřuje náš původ a název „Diabli“ odpovídá našemu virtuóznímu hudebnímu projevu. Krásné přirovnání jsme dostali po našem koncertě ve Vatikáně od papeže Jana Pavla II. “Ano, toto jsou Cigánski Diabli, kteří opravdu hrají božsky…“

V České republice občas vystupujete po boku velice známých 
a slavných hudebních osobností. Jmenujme například Jaroslava Svěceného. Přináší vám spojení inspiraci?
Spolupráce s Jaroslavem Svěceným je skvělá, podobně jako my také Jaroslav preferuje spojení různých hudebních žánrů s klasickou hudbou, což nás vzájemně motivovalo ke zcela novému provedení klasických děl například od Vivaldiho, Bacha, Haydna, Brahmse s prvky etno hudby a naopak díla Montiho, Wiliamse nebo některých virtuózních čardášů zase s prvky klasické hudby.

Ve vašem repertoáru jsou skladby jak klasické, tak 
i „etno“, jazz a další. Kdo vybírá skladby a vymýšlí aranže?
Skladby vybíráme většinou společně, někdy se přizpůsobujeme požadavkům organizátorů. Například minulý měsíc jsme hráli na mezinárodním hudebním festivalu v německém Pasově a připravili jsme jim Mozartův Turecký pochod s prvky klasiky, etna a jazzu. Většinu aranžmá dělám já a přidává se také houslista Emil Hasala. Svoje sólové party si upravují primáš Štefan Banyak a klarinetista Zoltán Grunza.

Kde máte vaše nejoblíbenější koncertní místo?
Velmi dobře na nás reaguje německé a české publikum a obzvlášť skvělý dojem jsme měli po koncertech v Berlínské filharmonii. Ovace jsme sklidili také po vystoupení na Pražském jaru a v Londýnské královské opeře. Myslím si, že za nimi vůbec nezaostaly bezprostřední reakce publika po našich koncertech ve Finsku, Francii, Kanadě nebo v Jižní Korei.

Když cestujete po celém světě, ochutnáváte místní speciality?
Myslím, že to, že jsme gurmáni a máme rádi dobré jídlo je na nás dostatečně vidět (úsměv). Samozřejmě, že kromě jediné dámy v našem orchestru Silvii Šarkoziové, která je stále štíhlá. Ale preferujeme na našich zájezdech místní speciality. Obzvlášť se těšíme na zájezdy do Asie, kde si zdejší domácí stravu vychutnáváme, tak jako před dvěma měsíci v Jižní Korei. Mimochodem, milujeme v českých hospodách svíčkovou na smetaně, vepřo – knedlo – zelo nebo také tlačenku.

Kdy jste začal hrát na cimbál? A je to první nástroj, nebo jste začal s něčím jiným?
Mým prvním hudebním nástrojem byly housle a od deseti let jsem začal hrát na cimbál. Později jsem absolvoval bratislavskou konzervatoř ve hře na cimbál a violu.

Na co se mohou diváci v Kostelci těšit? Navnadíte je na nějakou hudební lahůdku?
Zaznějí skladby od klasiky přes lehký jazz až k temperamentní cikánské a etno hudbě jiných národů. Mezi jinými zahrajeme předehru z našeho posledního CD „Carmen“. Dále Paganiniho 24. capriccio jako transkripce pro cimbál, vzpomínaný Mozartův „Turecký pochod“, fantazii a variaci pro Tarogató a zcela nové aranžmá 2. Uherské rapsodie od Franze Liszta. Zdravíme diváky a těšíme se na ně v Kostelci nad Orlicí!

Marta Klimešová