Tak trochu ode všeho můžeme najít u polychromovaného deskového betléma ze sbírek Vlastivědného muzea v Dobrušce, který je v letošním roce k vidění na velké reprezentativní výstavě Betlémy z kraje Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou.

Tajemstvím je opředen již samotný původ betléma. Byl vytvořen někdy v poslední třetině 18. století a podle své velikosti zdobil pravděpodobně kostelní interiér. Reformy císaře Josefa II. však postihly i vnitřní výzdobu kostelů. Lidé se měli soustředit spíše na Boha samotného než na krásné sochy a obrazy, jimiž byly barokní kostely přímo přeplněny. Jednou z věcí, které měla kostely opustit, byly také betlémy. Paradoxně však právě toto opatření vyvolalo rozmach lidového betlémářství. Když neměli lidé betlém v kostele, udělali si jej doma.

Náš betlém (a opět se můžeme jen dohadovat) se tak z kostelního prostředí pravděpodobně dostal do některé z domácností. Pozdější tradice nám sděluje, že šlo o domácnost rodiny Hekovy. Protože však veškerý majetek Františka Vladislava Heka vzal za své při velkém požáru Dobrušky v roce 1806, měl Hek betlém ve svém držení buď před tímto požárem (a ještě před ním jej někomu předal), nebo až po něm. Zkrátka, pro fantazii a vymýšlení peripetií, kterými betlém prošel, se nabízí místa více než dost.

Jisté však je, že putování betlémských figurek skončilo někdy kolem poloviny 19. století v rodině dobrušského pekaře a purkmistra Františka Laichtera. A v ní pobýval betlém déle než jedno století. V sedmdesátých letech minulého století jej daroval se spoustou jiných uměleckých děl dobrušskému muzeu Prokop Laichter.

Na počátku nového tisíciletí byl betlém rukama novoměstského restaurátora pana Tomáše nejen opraven, ale byl pro něj vytvořen i podstavec, aby mohl být vystavován. Téměř každoročně je tak předmětem obdivu malých i velkých návštěvníků v Dobrušce i širokém okolí.

Až si budete na rychnovské výstavě dobrušský deskový betlém prohlížet a obdivovat se jeho kráse, můžete se zasnít a popustit uzdu své fantazii při domýšlení jeho nejstarších osudů. Můžete si představit neznámého tvůrce, či cestu betléma po dobrušských rodinách nebo jeho záchranu před velkým požárem. Betlém sám k vymýšlení takových příběhů přímo vybízí. A Vánoce jsou pro ně tou nejkrásnější dobou.

Jiří Mach, autor je ředitelem Vlastivědného muzea v Dobrušce