Takový byl předposlední večer Mezinárodního hudebního festivalu F. L. Věka v Dobrušce, projekt o Františku Vladislavu Hekovi zde měl v neděli svoji premiéru.

Alfred Strejček dokáže získat srdce každého diváka nejen svým hlasem, ale také pravdivostí. Z celého jeho projevu vyzařuje víra, že s myšlenkami, které sděluje, se plně ztotožňuje. Pokud se nechal slyšet, že na projektu pracoval od dubna a prostudoval velké množství materiálu, po nedělním večeru o tom nelze pochybovat.

Porozumět člověku, který zemřel před více než půl druhým stoletím (v září 1847), je možné jedině poctivým studiem. Teprve potom se dá z jeho života říci to nejpodstatnější, co se vejde do hodinového programu.

Alfredu Strejčkovi se to podařilo, Hekův život a jeho nadčasové myšlenky přiblížil tak, že nejeden divák odcházel s přáním si Hekův životopis přečíst.

Každý hlas může mít svůj protějšek v hudebním nástroji. Violoncello Petra Nouzovského a hlas Alfreda Strejčka byly v neděli naladěny na stejnou strunu. Nejen to. Oba protagonisté si byli blízcí i přednesem.

„Před panem Nouzovským smekám. Hrál především Bacha, ale pojetí bylo jeho vlastní. Dynamika a výraz, to v notách nenajdete, hrál to s úžasným porozuměním svému protějšku – Alfredu Strejčkovi," byla večerem nadšená violoncellistka z Opočna Anna Vrbová, která už se s mnoha dalšími „abonenťáky" těší na příští neděli.

Poslední festivalový koncert bude patřit Novému Městu nad Metují a sboru Boni Pueri.  Dana Marková