Sir Arthur Conan Doyle o vyšetřování případů nejen romány psal, ale sám mnohé kauzy vyšetřoval


Případ, v němž se tehdy na počátku dvacátého století Conan Doyle angažoval, má leccos společného se Zolovým vystoupením v aféře Dreyfusově a Masarykovým v případě Hilsnerově. Ve všech případech šlo o justiční omyl a obvinění bylo rasově motivováno. Na počátku příběhu, který Julian Barnes románově zpracoval, jsou podřezaní poníci kdesi na britském venkově a vzápětí obvinění studujícího práv George Edaljiho. Policie v krátkém a zpackaném vyšetřování si našla oběť, která byla nablízku, a obvinila ji ze surového mrzačení zvířat. Edalji je puritánsky vychovávaný syn faráře, svým chováním se poněkud vymyká, navíc má indický původ. I tady sehrál rasový původ svou roli.

Sir Arthur Conan Doyle, občanským povoláním lékař, má velké zkušenosti s lékařskou diagnostikou a z toho plynoucí logické uvažování mu dává
i schopnosti vyšetřovat. Těmito schopnostmi ostatně vybaví i svého hrdinu Sherlocka Holmese. Toho využívá i Barnes ve svém líčení. Nejen tento postup dodává knize charakter detektivky. Jsou tu i další reálie, jako například tajemné anonymní dopisy. Sir Arthur je v průběhu pátrání sám překvapen, jak policie přehlížela indicie, které byly nasnadě, a shledávala důkazy pouze proti Edaljimu. Jeho kampaň za ospravdlnění Edaljiho vrcholí řadou článků v novinách a je korunována úspěchem, Edalji je opět přijat do právnické komory.

 

Doyle a spiritismus

I když se pak Arthur a George třiadvacet let neviděli, jakési pouto mezi nimi nezaniklo. Bohužel se George k Arthurovi přiblíží až na spisovatelově pohřbu. Doyle, který se jak známo kromě medicíny a detektivek věnoval aktivně také spiritismu, o němž napsal řadu knih (kromě jiného Dějiny spiritismu), vzbuzoval očekávání, že by se jeho duch mohl
po smrti zjevit či mohl být vyvolán.
Autor románu ponechává čtenáři víru, že se sir Arthur Conan Doyle opravdu zjevil a zanechal poselství.
Ozvláštňuje to závěr Barnesova poutavého vyprávění
o hlubokém citu pro spravedlnost, jaký byl siru Arthurovi vlastní.


Hledal i ztracenou Agathu

Ostatně případ Edaljiho nebyl jedinou právnickou kauzou, kdy Doyle protestoval proti rozhodnutí soudu a podařilo se mu je zvrátit, jednoho z odsouzených dokonce zachránil před šibenicí. A v případě hledání tehdy začínající spisovatelky Agathy Christie, která se náhle záhadně ztratila, využil okultních schopností jistého média. Ostatně s výborem povídek pramenících z Doylova spiritismu právě nedávno pod názvem Z krajin soumraku přišlo nakladatelství Eminent.
V souvislosti se známými spiritistickými aktivitami Doyla je zvláštní, že překladatelka
v knize hovoří nikoli o spiritismu, ale o spiritualismu, což je přece jen podstatný rozdíl.


Julian Barnes:
Arthur a George
Přeložila Zora Wolfová, doslov napsal Petr Matoušek. Nakladatelství Odeon.