Svatá rodina sJežíškem se houpe na kánoi, další postavička ktomu hraje na banjo. Indiánské obličeje, copánky, pestrá ponča. Odehrává se zde útěk zEgypta, ovšem přes peruánské jezero Titicata. Jihoamerické betlémy vyvrací středoevropské představy o vánočních tradicích. Ukazují, že Vánoce a jejich symbolika mohou mít pestrou a nevšední podobu, jež jim neubírá kouzlo. Naopak. Přidává kněmu punc kraje, ze kterého betlémy pochází. To vše potvrzuje jedenáctý ročník Výstavy betlémy zkraje Orlických hor a zLatinské Ameriky, kterou najdou návštěvníci Rychnova nad Kněžnou ve zdejším Společenském centru.

Prohlédnou si zde více než sto padesát betlémů, mezi nimi například tradiční, které se vylouply pod rukama řezbářů Orlických hor ze dřeva v19. století, ale i vsoučasnosti. Betlémáři posledních let si vybírají neobvyklé materiály, takže zde defilují postavičky vyrobené zlátky, papíru, keramiky. Autorka Blanka Kampová zase oblékla svoje figurky do národních krojů, a tak se před jesličkami usmívají dolňácký (Kyjov), plzeňský či prácheňský pár.

Dospělé tvůrce střídají děti, například obdivovaný betlém zPET lahví vytvořili žáci ze Základní školy ve Vamberku.

Od 14. prosince vidělo expozici 4299 návštěvníků. „Zatím lidé nejvíce obdivují betlémy perníkové, především jejich výzdobu, jejichž autorkou je Pavla Ulrichová. Také figurky ze šustí jsou středem pozornosti,“ vypíchl další kuriozity hlavní organizátor akce Jan Tydlitát.

Jihoamerické betlémy na výstavu zapůjčila výtvarnice Jarmila Haldová ze Sedloňova vOrlických horách. Během let si je společně se svým manželem přiváželi zPeru, Bolívie. Mexika. Jako řezbářka a autorka vkraji populárního betlému Rychnovského obdivuje fantazii, zníž vznikly, jejich barevnost bez přívlastku kýče. „Který mám nejraději? Vždycky právě ten, který držím vruce,“ přiznala se výtvarnice a dodala, že se sama ještě nejméně jednou na výstavu chystá. Jako ostatní zájemci má příležitost do 30. prosince.