Jméno je latinského původu, znamená „bílá“. Lze proto říci, že se jedná o obdobu naší Běly, která má svátek 21. ledna.
Církevní kalendář v neděli obsahuje Adelaidu nebo také Adélu. Základem obou jmen je německé jméno Adelheid, což značí „bytost ušlechtilou a vznešených způsobů“.

Svatá Adelhaida žila v 10. století v Burgundsku ve Francii. Byla dcerou krále Rudolfa Burgundského. Když jí bylo dvacet let, vzala si za druhého manžela Otu I. O jedenáct let později byli v roce 962 společně v Římě korunováni na císaře a císařovnu. Ota I. zemřel v roce 973.

Adelhaida se později stáhla do ústraní a zakládala kláštery. Přežila mnoho příbuzných včetně syna a snachy. Po jejich smrti měl vládnout vnuk Ota III., ale protože byl ještě mladý, stála Adelhaida naposledy v čele země jako regentka. Zemřela v roce 999 a v roce 1097 ji papež Urban II. prohlásil za svatou.

Je mimo jiné patronkou v nebezpečí, proti vraždě, urážkám, za týrané lidi, za oběti urážení a slovního napadání. Je také ochránkyní nejen vyhnanců, lidí v exilu, vězňů a zajatců, ale i vdov.