Po angažmá v KHL strávil poslední dva ročníky ve švýcarském Davosu, v jehož barvách si letos zahrál čtvrtfinále. Sedmadvacetiletý forvard nyní trénuje s reprezentací v Pardubicích a usiluje o nominaci na hokejové mistrovství světa.

V jakém rozpoložení jste se připojil k národnímu týmu?
I když jsme vypadli už ve čtvrtfinále, tak jsem se v play off cítil celkem dobře. Přijel jsem připravený.

Ve Švýcarsku jste odehrál již dvě sezony. Jaké byly?
Bylo to nahoru dolů, celkem dlouho mi trvalo, než jsem si našel místo v sestavě. Posty jsem celkem střídal, jednou levé křídlo, potom centr. Když to shrnu, tak jsem to odehrál se ctí.

Předminulou sezonu jste došli do semifinále, letos do čtvrtfinále. Jak se tento ročník v Davosu hodnotil?
Měli jsme mladý tým, šli jsme do play off ze šestého místa. Celkově se dá říct, že jsme hráli o něco hůře než loni. Nebyl to propadák, ale Biel byl o něco lepší a ve hře chytřejší. Zaslouženě postoupil.

Vaše kapitola v Davosu se opravdu uzavírá?
Platí to, hledám si nové angažmá. Už v sezoně jsme si řekli, že potřebuji změnu, i trenér to cítil podobně. Víceméně to k tomu konci směřovalo.

Kam povedou vaše kroky? Chcete pokračovat v nějaké evropské soutěži?
Zatím nemám jasno. Už jsem říkal, že švýcarská liga mě baví, stejně tak i život v této zemi. Chtěl bych tam zůstat, ale vše se bude řešit.

O to větší motivaci máte v závěru sezony, tedy ukázat se ještě v národním týmu?
Motivace to je, ale při zápase na to rozhodně nemyslím. Hraji za Česko a chci podávat kvalitní výkony. Když mi to půjde, tak se třeba někdo ozve.

V kabině jste se nyní potkal i s pardubickým útočníkem Martinem Kautem, který nedávno prozradil, že se znáte už dlouho. Jak jste sledoval jeho vzestup až do národního týmu?
Vím, že letos po šampionátu dvacítek hodně vyletěl, tam jsem ho taky viděl. I tady v nároďáku ukázal, že je strašně šikovný. Má před sebou velkou budoucnost. Jeho bráchu znám někdy od šestnácti let, tehdy byl Martin ještě malý.

A co jste si řekli, když jste se teď sešli v národním týmu?
Psal mi, když jsem byl ještě ve Švýcarsku a chystal jsem se na první sraz. Vzkázal mi, že se o něj tady musím postarat. Tak se o to snažím (usmívá se). Ale on si poradí, je v pohodě.

Co vlastně říkáte na nový trend, kdy se do mužstva zapojují mladí hráči z výběru do 20 let?
Zatím jsem v zápasech viděl jen Kaulyho (Martin Kaut) a Galvyho (Jakub Galvas). Zapojili se velice slušně. Tuto šanci si zaslouží, protože na dvacítkách hráli velmi dobře. Přeji jim jen hodně štěstí.

V týmu je nyní přes třicet hokejistů. Očekáváte náročný boj o nominaci pro světový šampionát?
Samozřejmě, ale podobné je to každý rok. Bojuje se o fleky, to není nic nového. Je pravda, že nyní je tady těch hráčů o něco více. Pro nás je situace stejná, pořád musíte jet na sto procent a nominaci si svými výkony zasloužit.