O víkendu o tom přesvědčil na Německém poháru, kde vychytal proti domácím čisté konto. „Uspěšný zážitek, nová zkušenost. Jsem rád, že mi to vyšlo, že jsme hráli dobře jako mužstvo. Pro slovenský hokej je dobře, že jde zase nahoru,“ říkal v pondělí na zimáku v Hradci.

Už zase jede v extraligovém módu, ale…

Olympijský turnaj v Koreji se koná v únoru. Můžete se dostat mezi tři nominované slovenské gólmany?
Říkám to od začátku: Olympiáda je pěkná věc, ale já se prvotně soustředím na to, aby mi to chytalo v klubu. Když se bude dařit a dostanu šanci ještě na nějakém reprezentačním srazu, jen dobře. Jinak se ale nedívám na to, že je olympiáda a jak je daleko.

V jaké jste pozici? V české extralize jste čtyři - s vámi ještě Konrád, Čiliak, Laco.
Ale my máme i další výborné brankáře všude po světě, Hudáček je v KHL. Teď jsme tři z Česka chytali v Německu a všem se dařilo. Všichni by na olympiádu určitě rádi jeli. Je to boj, ale takový kamarádský. Moji pozici nijak neřeším a ani nic netuším. Nevím, jak mě trenér vidí. Já jsem chtěl v Německu zachytat tak, aby z toho všichni měli dobrý dojem, aby se vyhrálo a já důvěru nezklamal.

To se povedlo. Byl hokej na mezinárodní scéně hodně odlišný?
Byl jiný. Ono to bylo vidět už na srazu. Kluci se chtěli trenérům ukázat, všechno se dělalo na sto procent, všechno hodně namotivované, rychlejší. A všichni hráči jsou velmi šikovní. Pak v zápasech to bylo vidět i na tom, že se všichni snažili dodržovat taktické pokyny, které dostali. Mně se pak i díky tomu dobře chytalo.

Co konkrétně Němci?
Všechno hráli do branky, musel jsem si na to trochu zvykat.

Slovenský hokej v poslední době uvadal. Dokonce slavní hráči bojkotovali reprezentaci kvůli vedení svazu. Je to nyní jiné?
Je pravda, že se v minulých sezonách nedařilo. Teď je to lepší, ale jsme stále na zemi, máme za sebou jen dva srazy. A myslím si, že to tak chápou i ostatní. A také to, že zlepšení může přijít jen s bojovností a srdcem, které do toho dáme. A také dodržováním taktiky, kterou nám trenéři určí. Pak můžeme být úspěšní.

Přišlo zlepšení i tím, že se zapojila velká jména? Například generální manažer Miroslav Šatan, bývalý skvělý útočník Michal Hnadzuš.
Dělá to hodně a je fajn, že je máme. Mohou nám pomoct a hlavně mladším poradit, předat zkušenosti. I díky nim se slovenský národní tým zlepšuje a jde nahoru. I když, pochopitelně, je to na začátku.

Vás brankáře trénuje Ján Lašák. Ještě v minulé sezoně jste přitom byli soupeři v extralize. Jaký je nadřízený?
Je to trochu zvláštní, ale zase výborná zkušenost. Jánko je takový náš mentor, umí nás připravit i mentálně, někdy je skoro jako spoluhráč v kabině. Připravil nás dobře, protože jsmev Německu dobře chytali všichni tři.

Nyní jste zpět v Hradci a ve středu vám se Zlínem začíná velká série – dvanáct zápasů za dvacet šest dnů. Jste nachystaní?
Já jsem si po Německém poháru snažil trochu oddechnout, v neděli jsme měl ještě volno. Jel jsem do Hradce už v sobotu. Tahle pasáž bude těžká, ale to je pro všechny, takže uvidíme.

Zůstane Baroš? Potřebuje chytat  
Hradec Králové - Chodili spolu do školy, chytali v mládeži Slovanu Bratislava. Teď jde o to, jestli Samuel Baroš doplní Patrika Rybára v brankářském týmu hokejového Hradce.

Slovenský gólman je zatím v Mountfieldu na dvoutýdenní zkoušce. „Do středy se rozhodneme, jestli zůstane,“ řekl trenér brankářů Robert Horyna. Ten včera nastínil vedení klubu i hlavnímu kouči Václavu Sýkorovi svoji představu. „Samuel potřebuje chytat,“ neprozradil konkrétně, jaká varianta je nejpravděpodobnější.

Je tedy možné, že by Hradec Baroše získal a poslal ho na rozehrání například do první ligy. Slovákův problém je, že od začátku sezony nechytá, nedohodl se na pokračování ve Zvolenu.

Zatím plní roli Rybárovy dvojky Jaroslav Pavelka.