1. Jak jste spokojeni s podzimními výsledky a umístěním vašeho týmu?
2. Nejlepší a nejhorší podzimní zápas z vašeho pohledu?
3. Kdo nebo co vás v průběhu podzimu nejvíce zaujalo či překvapilo?
4. Váš názor na nový model soutěže po první polovině sezony?   

TJ Dobruška B
MILAN JIRÁSEK,
trenér
1. S výsledky a umístěním jsme samozřejmě spokojeni. Herně to až taková paráda nebyla, ale fotbal se ještě stále hraje na góly a za ty se získávají body a těch máme určitě podstatně víc než kdo čekal.
2. Nejvíc se nám povedly domácí zápasy s Deštným, Hronovem a vzhledem k sestavě i s Provodovem. Špatný výkon jsme předvedli svým fanouškům v duelu (i když vítězném) s Českým Meziříčím, ale jednoznačně nejhorší výkon podzimu jsme předvedli v Machově.
3. Nečekal jsem až tak velký výkonnostní propad Přepych, které jsem tipoval, že se poperou o první čtyřku. Víc mě ale překvapily výsledky našeho týmu. Sestavu jsme mnohokrát doslova lepili a hrál, kdo měl nohy. Co zápas, to jiné složení a třeba po překvapivém vítězství v Hronově hrálo v dalším zápase v základní sestavě sedm jiných hráčů. Dokázali jsme se s tím však nějak vypořádat.
4. Soutěž byla koncipována tak, aby bylo hodně regionálních derby. To podzim splnil. Jaro pro nás však bude jiné. Místo Opočna, Přepych a Českého Meziříčí nás čekají Hronov, Smiřice nebo třeba Doudleby. A to pro naše fanoušky zase tak zajímavé není. To hráči Borohrádku se už dnes určitě těší, na celodenní výlet za hranice všedních dní, do Machova. A tak nevím…


TJ Sokol Deštné v Orlických horách
PAVEL KRUPKA,
trenér
1. S umístěním jsme spokojeni, ale některé zápasy nebyly podle našich představ.
2. Nejlepší výkon jsme podali v Provodově, kde jsme zvítězili 4:2. Nejhorší zápasy jsme odehráli doma s Machovem a nepovedli se nám ani obě utkání s Hronovem.
3. Překvapili mě výkony Hronova a béčka Dobrušky. S jejíchž umístěním v první čtyřce jsem úplně nepočítal, ale určitě si ho zasloužili.
4. Na nový model mám názor pořád stejný a považuji ho za velice nešťastný. Když někdo získá po podzimu 22 bodů a musí hrát na jaře o záchranu, tak asi není něco v pořádku. To samé platí i v boji o postup. A to nemluvím o velice podivných výsledcích v posledních podzimních kolech.

FC České Meziříčí
DAVID HORKÝ,
vedoucí mužstva
1. Cílem byl postup do finálové skupiny, takže s umístěním nejsme spokojeni. Nezachytili jsme první polovinu podzimu a první čtyřku jsme tak honili na poslední chvíli. V posledním zápase jsme v přímém souboji podlehli Deštnému a na jaře tak budeme hrát skupinu o udržení.
2.    Nejhorší zápas jsme sehráli v Přepychách a doma s Provodovem. Nejlepší zápas jsme odehráli doma v derby s Opočnem a v Provodově.
3.    Nepřekvapilo nás nic. V této skupině může každý porazit každého. Až na souboj České Meziříčí – Deštné, to je kapitola sama pro sebe. Na tohoto soupeře prostě neumíme zahrát.
4.    Systém je to zajímavý, musíte mít ale štěstí na los a musí se vám vyhýbat zranění. Na druhou stranu z podzimních osmnácti bodů nám zůstanou tři a po prvním jarním kole můžeme být na sestupovém místě.

TJ Spartak Opočno
JAN JÁNSKÝ,
trenér
1. S výsledky ani s umístěním nejsme a nemůžeme být spokojeni. Měli jsme úplně jiné ambice, ale naše umístění je výsledkem slabé účasti na trénincích v letní přípravě i během celého podzimu. Druhým důvodem našeho špatného umístění je, že se nám nepodařilo nahradit Lukáše Raichla, ten v létě odešel do Dobrušky.
2. Náš nejlepší zápas podzimu byl jednoznačně v Hronově. Naopak nejhorší v Českém Meziříčí, tam jsme byli o přestávce zralí na ručník.
3. V průběhu podzimní sezony nás provázela dost velká marodka, díky tomu dostal šanci i dorostenec Milan Vondřejc, ten byl svými výkony  nejpříjemnějším překvapením podzimní části.
4. Už před sezonou jsem tvrdil, že nový model nepřinese žádné zkvalitnění  soutěže.  To se potvrdilo. Během první poloviny sezony jsem nezpozoroval žádné klady nebo výhody tohoto modelu.

SK Přepychy
MIROSLAV PAVEL,
předseda
1.    S podzimní sezonou nejsme spokojeni. Je to ostuda našeho klubu. Dostali jsme se do situace, na kterou jak fanoušci, tak výbor i hráči nejsme zvyklí. Od roku 1991 byly většinou jen úspěšné výsledky, šlo se pravidelně nahoru a deset roků hráli v krajském přeboru. A potom přišel pád do I. B třídy.  To vše zanechalo na všech velkou bolest, se kterou se hrozně pomalu vyrovnáváme. Kádr hrál daleko za svými možnostmi. Cíl – umístit se do čtvrtého místa – byl určitě reálný. Hráči si však musejí uvědomit, zda chtějí hrát fotbal nebo ne. Když chci hrát, tak taky musím trénovat. Bez tréninku to zkrátka nejde. Fotbal jako kolektivní hra je o partě. Když si uděláme nějaká pravidla, tak je musíme dodržovat, aby vše fungovalo. Nebrat telefony, omluvy na poslední chvíli, rodinné oslavy…  Hráči si na hřišti dělali co chtěli.  Nějaká taktika je nezajímala. Lacino jsme inkasovali moc gólů, což pro mě bylo nepochopitelné. Na druhé straně jsme neproměnili řadu šancí, což nás připravilo o lepší výsledky. Ve většině zápasů jsme nebyli horší, ale výsledky byly pro nás kruté. Fotbal je o gólech a chybách, tak nemůžeme plakat. Je to jenom náš problém.
2.    Dobrých zápasů bylo několik, ale bohužel ne celých devadesát minut a výsledek byl pro nás krutý jako dvakrát s Hronovem, Provodovem, Deštným či béčkem Dobrušky. Nejhorší zápasy jsme sehráli asi v Opočně, i když to půlhodinu vypadalo na obrácený výsledek. Největší propadák byl v Českém Meziříčí. To byla ostuda.
3. Dá se říct, že nic závažného ani důležitého.
4. Po podzimu musím konstatovat, že jsme zatím měli velké štěstí, že tento model je. Stále máme šanci se udržet. Jinak to je nesmysl, jak jsem psal před sezonou. Nevidím v tom nic pozitivního. Už rozlosování ukázalo, že soutěž je neregulérní. Vždyť jenom náš příklad: z prvních pěti kol jsme hráli čtyřikrát venku a jen jednou doma. Po sedmi kolech, což byla polovina soutěže, jsme hráli pětkrát venku a pouze dvakrát doma. Některé týmy to měly obráceně, a kdo fotbalu rozumí, tak tomu nemusím nic vysvětlovat. Doufám, že jaro se vylosuje jinak a spravedlivě, aby se zápasy pravidelně střídaly doma – venku.

FC Spartak Rychnov nad Kněžnou B
FRANTIŠEK KOTEK,
trenér
1. Naším cílem bylo umístění v první čtyřce. Ten jsme zvládli a samozřejmě panuje spokojenost i s prvním místem ve skupině D.
2.    U nás bych to takto nehodnotil. Spíš bych to rozdělil na první odehrané zápasy a na následné odvety. V první části soutěže se nám dařilo více. Zvládli jsme i los, kdy jsme zajížděli třikrát na půdu soupeře. Dvě výhry (Borohrádek, Černíkovice) a jedna remíza (Vamberk) byly dobrým startem do soutěže. Odvetná utkání už byla jiná. Nedařilo se střelecky, remízové zápasy s Vamberkem a s Černíkovicemi jsme ztratili díky neproměněným šancím v závěrech utkáních. Velmi si cením prvního poločasu v Albrechticích, ten naši mladí (bez čtyřicátníků) zvládli opravdu na výbornou. Propadli jsme v Doudlebách. Poslední zápas se Smiřicemi byl svoji kvalitou nejlepším utkáním na podzim.
3.    Potěšil mě přístup mladých hráčů Šmola a Řeháka.
4.    Neviděl jsem problém v odehrání dvou utkání s jedním mužstvem, výhodou bylo nenáročné cestování. Samozřejmě hodnocení mužstev, které postoupila a kterým se to nepodařilo, zvláště těm, kteří skončili na pátém místě, bude asi rozdílné. Z našeho pohledu je vzhledem k postupu soutěž dobrá v tom, že na jaře máme možnost zkoušet dorostence, kteří budou přecházet do mužů.

TJ Lokomotiva Borohrádek
ANTONÍN ČERMÁK,
vedoucí mužstva
1.    S výsledky ani s umístěním nejsme vůbec spokojeni, ale i přesto jsme odehráli několik kvalitních zápasů a k zisku více bodů nám několikrát chybělo i potřebné štěstí.
2. Náš nejlepší výkon byl v Předměřicích a nejhorší zápas jsme odehráli ve Vamberku.
3. Nejvíc mě překvapili výkony i výsledky béčka Rychnova, které po zásluze vyhrál podzimní část soutěže.
4. Nový model nabízí hodně okresních derby, ale myslím si, že kvalita poklesla.

SK Albrechtice nad Orlicí
ROSTISLAV KCHOP,
trenér
1.     Z celkového pohledu je čtvrté místo a tím pádem i záchrana určitě úspěch a já jsem spokojený. Vím však, že celý tým i jednotlivci ještě mají rezervy a bylo pár utkání, kde se daly ještě nějaké body urvat. Pokud se budu zamýšlet nad jednotlivými zápasy, tak zejména domácí, přesněji první poločasy, byly někdy katastrofou. Z celkového pohledu vládne určitě spokojenost. Děkuji všem hráčům, vedoucímu i zdravotnici za odvedenou práci. Zejména bych chtěl poděkovat i náhradníkům, bez kterých bych se samozřejmě neobešel, i když se do hry mnohdy nedostali. Z nich pak jmenovitě Danovi (Zlatanovi) Brandejsovi, který ve svých letech poctivě chodí na tréninky a bez jehož srandiček, postřehů a hlavně fotbalových myšlenek si nedokážeme fotbal v Albrechticích ani představit.
2. Začnu od toho horšího. Asi hodně zklamaný jsem byl po zápase v Doudlebách, kde jsme byli po převážnou část lepším mužstvem, měli spoustu brankových příležitostí a nakonec vlastními chybami prohráli. Dál mě velice mrzí oba první poločasy (0:2 a 0:3) v zápasech s Rychnovem B. Hlavně proto, že druhý poločas jsme byli více než vyrovnaným soupeřem, dostali Rychnov pod tlak, ale nakonec vždy prohráli (1:3 a 2:3). Mě i diváky určitě potěšily domácí zápasy s Předměřicemi (4:0) a Černíkovicemi (5:1).
3. Nepřekvapilo mě, že David Hořínek je v polovičce soutěže nejlepší střelec (zároveň s Jakoubkem z Hostinného), klobouk dolů. Zároveň máme i v naší skupině D nejvíce nastřílených gólů. Nutno však podotknout, že to svědčí o práci celého mančaftu.
4. Jsme teprve v polovičce, takže objektivní hodnocení bude až po jaru, nicméně pro nás jako účastníka tabulky o postup je to pozitivní. Na druhou stranu, skončit pátí, přijít o body a mít pouze tři bonifikační jako náskok na posledního, ač jste měli třeba de facto o patnáct bodů víc, to asi musí být hodně demotivující.


TJ Velešov Doudleby nad OrlicíJAN ČERMÁK,
trenér
1. Před zahájením ročníku  jsme měli přání dostat se do první čtyřky,  tak zvané „postupové". Svůj cíl jsme splnili, takže jsme s výsledky spokojeni, i když některé mohly být lepší.
2. Nejlepších utkání bylo více. Mezi ně patří například pohárové utkání s A-mužstvem Rychnova, dále domácí soutěžní utkání s Černíkovicemi a Rychnovem B  a venku ve Smiřicích. Naopak největšími propadáky byly zápasy ve Vamberku a doma s Borohrádkem, ve kterých se projevila i nedisciplinovanost některých hráčů, což mělo za následek oslabení týmu.
3. Zaujali mě výborné výkony některých mladých rozhodčích. Myslím si, že by z nich časem mohli dospět kvalitní arbitři ve vyšších třídách.
4. Vzhledem k tomu, že jsme postoupili do první čtyřky, tak jsme zatím s tímto modelem spokojeni. Většina zápasů měla náboj od začátku až do konce. Některé byly divácky atraktivní, protože bylo o co hrát. V případě, že bychom dopadli jako někteří soupeři, kteří dosáhli shodného počtu bodů, jako ti před nimi a do postupové čtyřky se nedostali, potom by pravděpodobně naše hodnocení také bylo negativní. Necháme se překvapit, jak se bude vyvíjet jarní část, potom teprve bude možno tento model hodnotit.  

TJ Sokol Černíkovice
JOSEF CEJPEK,
trenér
1. Rozhodně nebudu zastírat, že je pro nás neúčast ve skupině o postup zklamáním. O tom, že budeme hrát na jaře o záchranu rozhodla hlavně první třetina podzimní části. Ta nás opravdu nezastihla v optimální formě. Navíc, když k tomu připočítám absence některých klíčových hráčů na důležitých postech, je výsledek podzimní části takový, jaký je.
2. Nejlepším utkáním asi byl duel v Předměřicích, ale i zápasy ve Vamberku, Borohrádku a doma třeba Doudleby. Nejhorší byly rozhodně oba duely s Albrechticemi, které nakonec rozhodly o tom, že nás Albrechtice v boji o postupovou skupinu přetlačily.
3. Obrovskou radost mám z toho, že jsou mezi námi takoví hráči, kteří i přes zdravotní problémy neváhali a když bylo nejhůř, přišli mužstvu pomoci. Mrzí mě, že některým hráčům toto černíkovské srdíčko chybí.
4. Nový model soutěže se mi nelíbil již od samého začátku. Někdo namítne: Kdyby byl v první čtyřce, bude mluvit jinak. Určitě ne. Pro srovnání: Získali jsme krásných 22 bodů a stačí to pouze na boj o záchranu s „luxusním" náskokem jednoho bodu na padáka a to jsme Vamberk, Borohrádek i Předměřice porazili v obou utkáních. Doufám, že o tom ti, kteří toto vymysleli, budou alespoň přemýšlet. Přeji všem hodně zdraví, štěstí a sportovních úspěchů.

TJ Baník Vamberk
JAN SOUČEK,
asistent trenéra
1. S výsledky nemohu být spokojen, protože jsme nepostoupili do skupiny o postup.
2. Nejlepší zápas jsme sehráli doma se Smiřicemi, kde jsme vyhráli 4:0. Nejhorší naopak s Albrechticemi a Černíkovicemi, kde ani vedení 2:0 nestačilo na zisk bodů! Je divné, že s kluby, které skončily na prvních dvou místech konečné tabulky, získáme dvě výhry a dvě remízy a s ostatními si neumíme poradit. Ale to pramení i z toho, že ne vždy jsme hráli v optimální sestavě.
3. Asi nic.
4. Kritizovat daný model nemohu, protože jsme jako větší polovina klubů hlasovali pro tento systém soutěže.